9 C 179/2021-29 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 10. 11. 2020, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 29 683 Kč s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný byl na základě žádosti o uzavření smlouvy o dodávce elektřiny, uzavřené korespondenčně mezi žalobkyní a žalovaným, ode dne 15. 6. 2019 odběratelem elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa]. Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal zejména elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalobkyně žalovanému dne 6. 12. 2019 vystavila fakturu [číslo] znějící na částku ve výši 29 541 Kč se splatností dne 23. 12. 2019 a dále dne 3. 2. 2020 fakturu [číslo] znějící na částku ve výši 6 062 Kč se splatností dne 20. 2. 2020. Žalovaný žalobkyni na předmětné faktury uhradil pouze částku ve výši 5 920 Kč, k úhradě tak stále zbývá 29 683 Kč. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 15. 9. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba, usnesení s výzvou vyjádřit se k žalobě a usnesení s výzvou, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání ze dne 4. 5. 2021, č. j. [číslo jednací] doručena dle § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) dne 9. 8. 2021. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nejedná se o věc vypočtenou v ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř. a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření se k soudem zamýšlenému rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. se ani jeden z účastníků řízení nevyjádřil), bylo ve věci postupováno podle § 115a o. s. ř. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl na základě žádosti o uzavření smlouvy o dodávce elektřiny, uzavřené korespondenčně mezi žalobkyní a žalovaným, ode dne 15. 6. 2019 odběratelem elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa] (Žádostí o změnu smlouvy ze dne 10. 6. 2019, Obchodními podmínkami). Žalobkyně žalovanému dne 6. 12. 2019 vystavila fakturu za elektřinu [číslo] znějící na částku ve výši 29 541 Kč se splatností dne 23. 12. 2019, na kterou žalovaný uhradil pouze částku ve výši 5 920 Kč (Fakturou [číslo]). Žalobkyně žalovanému dále dne 3. 2. 2020 vystavila fakturu [číslo] znějící na částku ve výši 6 062 Kč se splatností dne 20. 2. 2020 (Fakturou [číslo]). Smlouva byla ukončena na základě žádosti žalovaného ze dne 30. 1. 2020 (Žádostí o ukončení smlouvy ze dne 30. 1. 2020). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 15. 9. 2020 (Výzvou k plnění před podáním žaloby ze dne 15. 9. 2020). 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu soud věc po právní stránce posoudil následovně: 6. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 7. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve spojení s ustanovením § 2079 odst. 1 o. z., a to dne 15. 6. 2019. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Ve vztahu k pohledávce z neuhrazené faktury [číslo] žalobkyně uplatnila nárok na úrok z prodlení za kratší období, než-li jej byla oprávněna požadovat, jelikož jej uplatnila jednotně až od 21. 2. 2020, kdy se jedná o den následující po dni splatnosti faktury [číslo] soud však není oprávněn žalobkyni přiznat více (za delší období) než sama žádá. Jeho výše pak byla stanovena dle nař. vl. č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a §142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 388 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 188 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Lhůta k plnění byla soudem stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.