9 C 237/2021-33 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 9. 1. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 5 630 Kč s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyně k odůvodnění dále uvedla, že žalovaná, coby vlastník / provozovatel se zdvihovým objemem válců nad [číslo] cm³ do [číslo] cm³, [registrační značka], který je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměla od 27. 12. 2019 do 17. 3. 2020 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli pro ni tato povinnost vyplývala z ust. § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž žalobkyni dle ust. § 4 odst. 1 citovaného zákona vznikl nárok na příspěvek splatný ke dni 7. 9. 2020, tj. po uplynutí nejméně 30-ti denní lhůty od doručení výzvy k zaplacení příspěvku, kdy tato výzva byla žalované doručena dne 9. 7. 2020. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná na předmětnou výzvu nikterak nereagovala a požadovaný příspěvek neuhradila, vyzvala ji žalobkyně před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou odeslanou dne 11. 12. 2020, žalovaná však ani přes tuto skutečnost na dluh neuhradila ničeho. Žalobkyně se tak po žalované domáhala částky v celkové výši 5 630 Kč, sestávající z částky ve výši 5 330 Kč představující příspěvek, a dále z částky ve výši 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba a usnesení s výzvou vyjádřit se k žalobě a usnesení s výzvou zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání ze dne 20. 7. 2021, č. j. [číslo jednací] doručena dle ust. § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) dne 16. 8. 2021. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nejedná se o věc vypočtenou v ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř. a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření se k soudem zamýšlenému rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), bylo ve věci postupováno podle § 115a o. s. ř. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP výzvou ze dne 24. 6. 2020 (Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 24. 6. 2020 včetně informace o doručení zásilky dne 25. 6. 2020). Žalobkyně žalovanou následně dne 1. 10. 2020 upomenula o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP (Upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 1. 10. 2020). Žalobkyně žalovanou dále dne 12. 11. 2020 podruhé upomenula o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 5 330 Kč, kdy za tuto upomínku žalované naúčtovala poplatek ve výši 300 Kč (II. upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 12. 11. 2020 včetně doručenky). Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 11. 12. 2020 (Předžalobní upomínkou ze dne 11. 12. 2020 včetně printscreenu sledování zásilky PoštaOnline). 5. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování soud věc po právní stránce posoudil takto: 6. Dle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Dle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 8. Dle ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit České kanceláři pojistitelů náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 9. Dle ust. § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 10. Dle ust. § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů České kanceláře pojistitelů, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit České kanceláři pojistitelů okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti České kanceláře pojistitelů uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů České kanceláře pojistitelů u soudu. 11. Dle ust. § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ Vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. 12. Dle ust. § 2a Vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 13. Dle ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Soud má za prokázané, že žalovaná byla v období od 27. 12. 2019 do 17. 3. 2020 vlastníkem / provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], přičemž v tomto období porušila povinnost pro ni vyplývající ze zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když k tomuto vozidlu neměla sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž žalobkyni vzniklo právo po ní požadovat příspěvek do garančního fondu. Nárok žalobkyně v rozsahu co do částky 5 330 Kč představující předmětný příspěvek do garančního fondu žalobkyně, jakož i její nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 dle ust. § 2a Vyhlášky ve spojení s ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, soud proto shledal důvodným. Žalobkyni vzniklo též právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni, kdy měl být příspěvek do garančního fondu uhrazen. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 630 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty