10 C 196/2022-37 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 12. 6. 2022 domáhala, aby soud uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 2 960 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný coby vlastník / provozovatel [anonymizována dvě slova] se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována dvě slova] cm3 do [anonymizována dvě slova] cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], neměl v období od 27. 11. 2020 do 10. 2. 2021 sjednáno [anonymizována dvě slova] z [anonymizována dvě slova], ačkoliv mu tuto povinnost ukládal zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Při zákonné denní sazbě 35 Kč za vozidlo činí celková výše příspěvku za provozování vozidla bez tohoto pojištění za uvedené období (76 dnů) částku 2 660 Kč. Splatnost příspěvku nastala dne 31. 8. 2021 na základě výzvy doručené žalovanému dne 2. 7. 2021. Žalobkyně požadovala k úhradě rovněž částku ve výši 300 Kč za poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný byl před podáním žaloby o úhradu dluhu písemně vyzýván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný dal na základě výzvy soudu vtělené do usnesení ze dne 7. 9. 2022, č. j. [číslo jednací], doručené mu fikcí dne 26. 9. 2022 (§ 46b písm. a/, § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů /dále jen„ o. s. ř.“ /), svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených a žalovaným nezpochybněných listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se stal na základě kupní smlouvy ze dne 20. 8. 2020 vlastníkem / provozovatelem [anonymizována dvě slova] se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována dvě slova] cm3 do [anonymizována dvě slova] cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], ([anonymizováno] smlouva ze dne 20. 8. 2020, [anonymizováno] - daňový doklad [číslo] ze dne 20. 8. 2020, příjmový pokladní doklad č. [anonymizováno] ze dne 20. 8. 2020, karta vozidla, sdělení z registru silničních vozidel ze dne 21. 9. 2022), přičemž neměl dle nesporovaného tvrzení žalobkyně v období od 27. 11. 2020 do 10. 2. 2021 (celkem po dobu 76 dnů) sjednáno [anonymizována dvě slova] za [anonymizováno] způsobenou provozem [anonymizováno]. Žalobkyně vyzvala výzvou ze dne 17. 6. 2021 žalovaného ve lhůtě 60 dnů k úhradě příspěvku ve výši 2 660 Kč spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, avšak ten na tuto výzvu nereagoval (výzva k úhradě příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 17. 6. 2021 + informace o sledování zásilky + poštovní podací arch). Bez reakce zůstaly též upomínky žalobkyně ze dne 22. 9. 2021, ze dne 29. 10. 2021 a ze dne 7. 3. 2022 (upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 22. 9. 2021, II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 29. 10. 2021 + informace o sledování zásilky + vrácená zásilka, výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 7. 3. 2022). Na předžalobní upomínku zaslanou žalovanému právní zástupkyní žalobkyně dne 3. 5. 2022 žalovaný rovněž jakkoliv nereagoval (předžalobní upomínka ze dne 3. 5. 2022 + poštovní podací arch + informace o sledování zásilky). 5. Provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených a předložených žalobkyní. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Ačkoliv se žalovaný stal vlastníkem / provozovatelem osobního vozidla na základě kupní smlouvy ze dne 20. 8. 2020, neměl pro období od 27. 11. 2020 do 10. 2. 2021 sjednáno pojištění dle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb., o [anonymizována dvě slova] za újmu způsobenou provozem [anonymizováno] a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), když žalobkyně obdržela od předchozího vlastníka / provozovatele vozidla shora citovanou kupní smlouvu, na jejímž základě došlo k převodu vlastnického práva k vozidlu na žalovaného. Žalobkyně je právnickou osobou oprávněnou dle § 4 odst. 1 výše citovaného zákona k výběru příspěvku do [anonymizována dvě slova] od vlastníka a provozovatele motorového vozidla, je-li toto provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to ve výši zákonné denní sazby dle hmotnosti nákladního vozidla, stanovené v souladu s § 4 odst. 5 výše citovaného zákona v § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, vynásobené počtem dnů, za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno (35 Kč x 76 dnů = 2 660 Kč). Žalobkyni dále náleží náhrada nákladů za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Žalovaný příspěvek do [anonymizována dvě slova] žalobkyně řádně a včas nezaplatil, tudíž se dostal uplynutím 60 denní lhůty stanovené ve výzvě k jeho úhradě ze dne 17. 6. 2021 dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), do prodlení a žalobkyni vzniklo dle § 1970 o. z. právo požadovat též zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti příspěvku do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky [anonymizováno] věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů. 7. V závěru soud doplňuje, že podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše citované ustanovení tak zakládá vyvratitelnou právní domněnku. [příjmení] vozidla, ať již v registru vozidel registrovaného či nikoliv, je tedy osoba, která podle předpisů práva občanského, nabyla k vozidlu vlastnické právo a toto nepozbyla. Pro nabývání a pozbývání vlastnictví k silničním vozidlům, bez ohledu na skutečnost, zda jsou v okamžiku nabytí či pozbytí vlastnictví v registru vozidel registrována či nikoli, platí stejná pravidla jako pro jakékoli jiné movité věci, neboť žádný k občanskému zákoníku speciální právní předpis nestanoví jinak. [anonymizována tři slova] má pouze evidenční funkci, přičemž se zápisem do registru silničních vozidel občanský zákoník nespojuje žádné soukromoprávní následky (a contrario § 1102 o. z.). Registr silničních vozidel se tak zjevně liší např. od katastru nemovitostí, s jehož zápisem občanský zákoník spojuje účinek převodu vlastnického práva k nemovité věci (§ 1105 o. z.) a ve vztahu k němuž se uplatní tzv. princip materiální publicity. Vzhledem k tomu, že ve vztahu k registru silničních vozidel se tento princip neuplatňuje, není vyloučeno, aby byla vlastníkem vozidla osoba odlišná od té, která je jako vlastník evidována v registru silničních vozidel. Na tom nic nemění to, zda předchozí vlastníci splnili svou ohlašovací povinnost vůči registru silničních vozidel (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2016, sp. zn. 10 As 114/2015, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2021, sp. zn. 20 Co 42/2021). 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými