10 C 38/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 25. 3. 2022 domáhala, aby soud uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 3 489 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela na základě písemného návrhu na uzavření [anonymizována dvě slova] se žalovaným dne 12. 10. 2020 [anonymizována dvě slova] [číslo] přičemž datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 13. 10. 2020. Předmětem pojištění bylo [anonymizována dvě slova] [značka automobilu] [anonymizováno], r.z.: [anonymizováno], r.v.: [rok]. Na základě [anonymizováno] smlouvy se žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu [anonymizováno] plnění a žalovaný se zavázal platit žalobkyni [anonymizováno]. Pro pojistné období jednoho roku bylo stanoveno pojistné na částku 17 091 Kč s měsíční splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 13. 11. 2020. Za období od 13. 11. 2020 do 26. 3. 2021 činí dlužné pojistné částku 3 489 Kč. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani v návaznosti na upomínky žalobkyně. Právní zástupce žalobkyně zaslal dne 8. 9. 2021 žalovanému předžalobní upomínku k uhrazení dlužné částky, žalovaný na tuto upomínku jakkoliv nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný dal na základě výzvy soudu vtělené do usnesení ze dne 15. 6. 2022, č. j. [číslo jednací], doručené mu dne 4. 7. 2022 (§ 46b písm. a/, § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů /dále jen„ o. s. ř.“ /), svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě předložených listinných důkazů ([anonymizována dvě slova] o komplexním [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [číslo] ze dne 12. 10. 2020, [anonymizováno] předpisů a plateb pojistné smlouvy [číslo] ze dne 30. 7. 2021, [anonymizováno] upomínka ze dne 8. 9. 2021 + informace o sledování zásilky) soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela dne 12. 10. 2020 se žalovaným pojistnou [anonymizováno] o komplexním [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [číslo] jejímž prostřednictvím bylo sjednáno [anonymizována dvě slova] za [anonymizováno] způsobenou [anonymizována dvě slova] s počátkem pojištění od 13. 10. 2020 s frekvencí měsíční četnosti placení pojistného ve výši 1 424 Kč. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 17 091 Kč. Předmětem pojištění bylo osobní vozidlo [jméno] [příjmení], r.z.: [anonymizováno], r.v.: [rok], [příjmení]: [anonymizováno]. Žalovaný nezaplatil poměrnou část předepsaného pojistného za období od 13. 11. 2020 do 26. 3. 2021, jež činila 3 489 Kč, přičemž splatnost pojistného nastala dne 13. 11. 2020. Žalovaný dlužnou částku ke dni podání žaloby neuhradil. O zaplacení dlužného pojistného byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 8. 9. 2021. 5. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky či její části netvrdil. 6. Soud věc po právní stránce posoudil následovně. Žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne 12. 10. 2020 [anonymizována dvě slova] ve smyslu § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ve spojení s § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o [anonymizována dvě slova] z [anonymizována dvě slova]), ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný nezaplatil žalobkyni pojistné za stanovené pojistné období, kdy byla plně kryta rizika žalovaného z pojištění, porušil tak svoji povinnost vyplývající ze shora citované pojistné smlouvy a žalobkyně má právo požadovat pojistné za dobu do zániku pojistné smlouvy (§ 12 odst. 1 a § 13 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Podle § 1958 odst. 1 o. z., je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Žalovaný pojistné nezaplatil, tudíž se dostal do prodlení dle § 1968 o. z. a v souladu s § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužného pojistného i zaplacení úroku z prodlení jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky [anonymizováno] věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů. 7. Poněvadž důvodnost nároku byla nesporně prokázána shora citovanými listinnými důkazy, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení částky 3 489 Kč, přičemž žalobkyni rovněž vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 489 Kč, sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Návrh žalobkyně na zahájení řízení byl soudem posouzen dle § 14b odst. 1 shora citované vyhlášky, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně opakovaně uplatňuje své nároky ve skutkově i právně podobných věcech na ustáleném vzoru lišícím se ve své podstatě pouze označením žalovaného, druhem sjednaného pojištění, dlužným obdobím a částkami, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. O povinnosti žalovaného nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 9. Lhůty k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 10. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.