12 C 163/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 7. 1. 2022 domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost jí zaplatit 6 198,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu smlouvy k službě [anonymizováno] účet (dále jen„ smlouva“). Žalovaná využila služeb v celkové výši 4 997,37 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje kromě dlužné částky 4 997,37 Kč též poplatek z prodlení ve výši 1 201 Kč dle smluvních podmínek a zákonný úrok z prodlení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes výzvu ze strany žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení z listinných důkazů vyplynulo, že žalobkyně uzavřela se žalovanou za použití prostředků komunikace na dálku dne 29. 10. 2020 smlouvu k službě [anonymizováno] účet, na jejímž základě žalovaná mohla čerpat finanční prostředky s odloženou splatností formou nákupu služeb na stránkách vybraného e-shopu, a to až do výše 5 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně uskutečnila nákup zboží dne 29. 10. 2020 u [webová adresa] ve výši 237,50 Kč, dne 29. 10. 2020 u [anonymizováno] v celkové výši 125 Kč, dne 29. 10. 2020 u [anonymizována dvě slova] ve výši 195 Kč, dne 29. 10. 2020 u [anonymizována dvě slova] ve výši 3 344,87 Kč, dne 29. 10. 2020 platbu označenou„ [anonymizována dvě slova]“ ve výši 700 Kč, dne 30. 10. 2020 u [anonymizováno] v celkové výši 175 Kč, dne 30. 10. 2020 u [jméno] [příjmení] [příjmení] ve výši 95 Kč, dne 30. 10. 2020 u [anonymizováno] ve výši 35 Kč, dne 31. 10. 2020 u [anonymizováno] ve výši 30 Kč a dne 31. 10. 2020 u [jméno] [příjmení] [příjmení] ve výši 63 Kč. Žalobkyně uhradila za žalovanou kupní cenu za uskutečněné nákupy zboží, kterou následně požaduje po žalované uhradit. Žalobkyně vyzvala předžalobní výzvou žalovanou k úhradě dlužné částky a poplatku. 5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. [ulice] smlouva z části představovala smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a ve spojení s § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) a z části šlo o rámcovou smlouvu ohledně předfinancování nákupu zboží, jež je smlouvou o odložené platbě ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (obchodníci provozující e-shopy uzavírají s žalobkyní rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, následně žalobkyně v rámci poskytnuté služby předfinancování nákupů platí obchodníkům namísto uživatele [anonymizováno] účtu kupní cenu zboží; v podstatě však jde o úplatu za postoupení pohledávky ve výši kupní ceny zboží, na žalobkyni je postoupena pohledávka obchodníka na zaplacení kupní ceny za uživatelem [anonymizováno] účtu a tento uživatel je pak povinen kupní cenu uhradit žalobkyni namísto obchodníka, a to s odkladem splatnosti za úplatu, tj. za„ poplatek za prodloužení splatnosti“). Jako celek tedy jde o smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalované byl poskytnut z části úvěr (možnost nákupu až 5 000 Kč) z části odložená platba (prostřednictvím předfinancování zboží s pomocí [anonymizováno] účtu). 7. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o [anonymizováno] účtu. Na základě této smlouvy žalobkyně umožnila žalované čerpat finanční prostředky na úhradu nákupu služeb s odloženou splatností, jejichž vrácení následně požadovala. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou kupní ceny žalobkyni a vznikla jí povinnost uhradit poplatek za prodloužení splatnosti, jak si strany sjednaly ve smlouvě. Žalovaná však žalobkyni dlužnou částku neuhradila, a to i přes upomínku žalobkyně zaslané žalované na e-mailovou adresu žalované, jak bylo ve smlouvě sjednáno. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě, jak co do jistiny, tak i co do poplatku z prodlení. Soud vyhověl žalobě i co do zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny uplatněného v souladu s § 1968 o. z., s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 198,37 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupkyně žalobkyně 11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.