14 C 221/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 2 143 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené [anonymizováno] za období od 20. 3. 2021 do 27. 12. 2021 a poplatky za upomínky, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle [anonymizováno] smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne 12. 6. 2020, jejímž předmětem bylo [anonymizováno] odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizováno 5 slov], [registrační značka] 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný je státním příslušníkem [země], avšak v [anonymizováno] má evidováno bydliště. Pravomoc [anonymizováno] soudu je dána v souladu se Smlouvou mezi [anonymizována dvě slova] a [země] o právní pomoci v občanských věcech (čl. 48 odst. 5 sdělení MZV č. 123/2002 Sb. m. s.). Rozhodné právo je právo české. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Z žalobkyní předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 12. 6. 2020 byla mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, kterou se žalobkyně jako pojistitel zavázala poskytnout žalovanému jako pojistníkovi pojistné plnění v případě vzniku škodní události v souvislosti s provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka] a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pojistné ve výši 2 895 Kč pololetně. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 12. 6. 2020, žalovaný ve smlouvě výslovně projevil nesouhlas s elektronickou komunikací. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní, součástí smlouvy pak byl také sazebník poplatků, se kterým byl žalovaný při podpisu smlouvy seznámen (jak ostatně žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy). Dle sazebníku poplatků činil poplatek za písemnou upomínku 160 Kč. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné splatné ke dni 12. 12. 2020, jelikož pojistné neuhradil ani na výzvu žalobkyně v dodatečné lhůtě, pojištění zaniklo ke dni 19. 3. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného za dobu [anonymizováno], tj. za období od 12. 12. 2020 do 19. 3. 2021 v celkové výši 1 543 Kč. Dále žalobkyně žalovanému poslala dopis, jímž se pokusila o smírné řešení věci. Za každý z těchto dopisů žalobkyně naúčtovala žalovanému poplatek 300 Kč. 6. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Žalobkyně jako [anonymizováno] a žalovaný jako [anonymizováno] mezi sebou uzavřeli [anonymizováno] smlouvu dle § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., [anonymizována dvě slova] odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (zákon o [anonymizováno] odpovědnosti vozidla, dále jen„ z. p. o. v.“) ve spojení s § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému pojistné plnění v případě škodní události (škody způsobené provozem výše specifikovaného vozidla) a žalovaný se zavázal platit žalobkyni sjednané [anonymizováno]. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 12. 12. 2020, žalobkyně jej vyzvala v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) z. p. o. v. k zaplacení dlužného [anonymizováno] a stanovila mu lhůtu delší jednoho měsíce (§ 2804 o. z.), s upozorněním na zánik pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené v upomínce. Žalovaný dlužné [anonymizováno] ve lhůtě neuhradil, čímž ze zákona došlo k zániku [anonymizováno] ke dni 19. 3. 2021. Podle § 2782 o. z. ve spojení s § 13 odst. 2 z. p. o. v. má žalobkyně právo na [anonymizováno] do konce kalendářního měsíce, ve kterém [anonymizováno] zaniklo, žalobkyně však požadovala [anonymizováno] pouze za dobu trvání [anonymizováno] ve výši 1 543 Kč, žalobu tedy v této části soud shledal důvodnou. Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s upomínáním ve výši 600 Kč, a to po 300 Kč za odeslanou upomínku na dlužné [anonymizováno] s upozorněním na zánik [anonymizováno] a návrh na smír, jejichž odeslání žalovanému žalobkyně doložila, pak ohledně tohoto nároku soud žalobě vyhověl co do částky 320 Kč, když nárok na zaplacení nákladů spojených s upomínáním je upraven ve smluvních podmínkách ve spojení se sazebníkem žalobkyně, které jsou součástí smlouvy, přičemž ze sazebníku poplatků vyplývá, že poplatek za odeslanou upomínku činí 160 Kč a nikoliv 300 Kč Tyto upomínací výlohy představují příslušenství pohledávky na zaplacení dlužného pojistného ve smyslu § 513 o. z. Jelikož žalovaný neuhradil žalovanou částku řádně a včas, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 a 1970 o. z.) a soud tedy žalobkyni přiznal i nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následující splatnosti [anonymizováno] do zaplacení, resp. byl v tomto vázán žalobou (§ 153 odst. 2 o.s.ř. a contrario) a tedy žalobkyni přiznal nárok na zaplacení úroku z prodlení z části 1 543 Kč od 20. 3. 2021 do 27. 12. 2021 kapitalizovaného částkou 99 Kč. Jak je již uvedeno [anonymizováno], upomínací výlohy představují příslušenství pohledávky a při prodlení s jejich placením občanský zákoník neumožňuje požadovat úrok z prodlení (k tomu obdobně srovnej [anonymizováno] [název soudu] ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. [spisová značka]). 7. S ohledem na uvedené, soud žalobě vyhověl co do částky dlužného pojistného ve výši 1 543 Kč a nákladů na upomínání ve výši 320 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 99 Kč (výrok I.). Ve zbytku žaloba nebyla shledána důvodnou, tj. co do částky 1 80 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 38 Kč soud žalobu zamítl (výrok II.). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 238,85 Kč, přičemž tato částka představuje 83,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91,6 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 8,4 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 143 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. K odůvodnění přiznání nákladů zastoupení advokátem dle § 14b a. t. nutno uvést, že předmětem řízení bylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřesahuje 50 000 Kč a soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně opakovaně uplatňuje své nároky ve skutkově i právně podobných věcech na ustáleném vzoru lišícím se ve své podstatě pouze označením žalovaného, číslem příslušné smlouvy, dobou pojištění a výší žalované částky. 9. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 10. Pro úplnost soud uvádí, že odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.