14 C 307/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 9 972 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné motorové vozidlo – osobní automobil [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] za dobu od 24. 1. 2020 do 24. 3. 2020 a za dobu od 13. 8. 2020 do 3. 9. 2020 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 2 * 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný je státním příslušníkem [země], avšak v ČR má evidováno bydliště. Pravomoc českých soudů je dána dle čl. 49 odst. 2 sdělení ministerstva zahraničeních věcí č. 123/2002 Sb. m. s. o sjednání smlouvy mezi [anonymizováno] republikou a [země] o právní pomoci v občanských a obchodních věcech, rozhodné je dle uvedeného ustanovení právo české. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46 o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl od 21. 10. 2016 do 19. 10. 2021 vlastníkem a provozovatelem [značka automobilu], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru [anonymizována dvě slova] cm3, vozidlo bylo zapsáno v registru vozidel jako provozované. V době od 24. 1. 2020 do 24. 3. 2020 a od 13. 8. 2020 do 3. 9. 2020 ohledně tohoto vozidla žalovaný neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně mu vyměřila žalovanému příspěvek do fondu žalobkyně ve výši 5 915 Kč (za dobu od 24. 1. 2020 do 23. 4. 2020) a ve výši 1 430 Kč (za dobu od 13. 8. 2020 do 3. 9. 2020) a vyzvala žalovaného k jeho úhradě výzvou ze dne 16. 7. 2020 a ze dne 22. 10. 2020 (ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy), kterou žalobkyně žalovanému zaslala prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, a ač byl následně vyzván o zaplacení příspěvku navýšeného o náklady na uplatnění ve výši 300 Kč. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel, je povinen zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 uvedeného zákona, tj. povinnosti mít ohledně vozidla zapsaného v registru vozidel sjednáno pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku je stanovena § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (65 Kč/den). Žalovaný, který byl ve výše uvedené době vlastníkem a provozovatelem vozidla neprokázal, že by vozidlo bylo pojištěno, ani že příspěvek žalobkyni zaplatil, proto mu úhradu příspěvku uložil soud tímto rozsudkem. Dle § 4 odst. 4 zákona je žalovaný též povinen zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. Splatnost příspěvku nastala v souladu s § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti (když žalobkyně stanovila žalovanému lhůtu 60 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku, tj. delší, než zákonem požadovaných 30 dnů). Výzva k úhradě byla žalovanému odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 16. 7. 2020 a dne 22. 10. 2020, tedy se má za to, že byla žalovanému doručena třetí pracovní den (§ 573 o. z.), žalobkyně výzvu považuje za doručenou až 15. den od odeslání, tj. 10. 12. 2020 lhůta k dobrovolnému zaplacení příspěvku žalovanému uplynula dnem 29. 9. 2020 a 5. 1. 2021. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.), soud přiznal žalobkyni také nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky vlastního příspěvku dle § 1970 o. z., v závislosti na datech splatnosti shora uvedených, když v tomto byl vázán žalobkyním návrhem žalobkyně, která úrok z prodlení požaduje až od 9. 2. 2021. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 945 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. 8. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 9. Pro úplnost soud uvádí, že odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.