18 C 45/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 22 274 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována tři slova] do [anonymizována dvě slova] cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], neměl od 12. 2. 2019 do 26. 2. 2019 (15 dní), od 28. 6. 2019 do 12. 10. 2019 (107 dní), od 13. 10. 2019 do 26. 2. 2020 (137 dní), od 18. 12. 2020 do 3. 3. 2021 (76 dní) a od 4. 3. 2021 do 18. 6. 2021 (107 dní) k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Nesplněním této zákonné povinnosti ze strany žalovaného vznikl žalobkyni, jakožto právnické osobě ze zákona oprávněné k příjmu příspěvku do garančního fondu, nárok na zaplacení příspěvku v celkové výši 22 274 Kč. Předmětná pohledávka žalobkyně se skládá z příspěvku ze zákonné denní sazby ve výši 47 Kč, která je násobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, zákonného úroku z prodlení a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Za období od 12. 2. 2019 do 26. 2. 2019 tak činí dlužná částka 1 005 Kč (705 Kč + 300 Kč), za období od 28. 6. 2019 do 12. 10. 2019 činí dlužná částka 5 329 Kč (5 029 Kč + 300 Kč), za období od 13. 10. 2019 do 26. 2. 2020 činí dlužná částka 6 739 Kč (6 439 Kč + 300 Kč), za období od 18. 12. 2020 do 3. 3. 2021 činí dlužná částka 3 872 Kč (3 572 Kč + 300 Kč) a za období od 4. 3. 2021 do 18. 6. 2021 činí dlužná částka 5 329 Kč (5 029 Kč + 300 Kč). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. První jednání bylo nařízeno na 2. 8. 2022. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je shodný, jak jej žalobkyně vymezila ve své žalobě, když z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný, který je provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována dvě slova] cm3 do [anonymizována dvě slova] cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], neměl od 12. 2. 2019 do 26. 2. 2019 (15 dní), od 28. 6. 2019 do 12. 10. 2019 (107 dní), od 13. 10. 2019 do 26. 2. 2020 (137 dní), od 18. 12. 2020 do 3. 3. 2021 (76 dní) a od 4. 3. 2021 do 18. 6. 2021 (107 dní) k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně dne 19. 7. 2019 vyzvala žalovaného k úhradě částky 1 005 Kč sestávající z příspěvku za období od 12. 2. 2019 do 26. 2. 2019 (15 dní) a nákladů na uplatnění práva ve výši 300 Kč (výzva k úhradě ze dne 19. 7. 2019). Dále žalobkyně vyzvala žalovaného dne 27. 11. 2019 k úhradě částky 5 329 Kč sestávající se z příspěvku za období od 28. 6. 2019 do 12. 10. 2019 (107 dní) a nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč (výzva k úhradě ze dne 27. 11. 2019). Dále žalobkyně vyzvala dne 3. 9. 2020 žalovaného k úhradě částky 6 739 Kč sestávající se z příspěvku za období od 13. 10. 2019 do 26. 2. 2020 (137 dní) a nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč (výzva k úhradě ze dne 3. 9. 2020). Dále žalobkyně vyzvala žalovaného dne 22. 4. 2021 k úhradě částky 3 872 Kč sestávající se z příspěvku za období od 18. 12. 2020 do 3. 3. 2021 (76 dní) a nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč (výzva k úhradě ze dne 22. 4. 2021). Dne 5. 8. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 5 329 Kč sestávající se z příspěvku za období od 4. 3. 2021 do 18. 6. 2021 (107 dní) a nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč (výzva k úhradě ze dne 5. 8. 2021). Žalovaný však na výzvy ani následné upomínky nereagoval a ničeho neuhradil. Žalovaný neuhradil dlužné částky ani přes předžalobní výzvy žalobkyně (předžalobní výzvy ze dne 1. 12. 2021 včetně podacích archů, předžalobní výzva ze dne 6. 1. 2022 včetně podacího archu). 5. Shora uvedené listinné důkazy vedené důkazy považuje soud dle ust. § 132 o. s. ř. za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil a žádným způsobem se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní, neboť další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. 6. Ačkoliv byl žalovaný provozovatelem a vlastníkem předmětného vozidla, v období od 12. 2. 2019 do 18. 6. 2021, neměl sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku do garančního fondu ve výši zákonné denní sazby (47 Kč), stanovené v § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. vynásobené počtem dní (15 dní, 107 dní, 137 dní, 76 dní a 107 dní), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno (§ 4 odst. 3 zákona), tj. celkem 20 774 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb., který v případě pěti vymáhaných nároků činí celkem 1 500 Kč. Žalovaný příspěvek do garančního fondu žalobkyně, po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona, řádně a včas nezaplatil, čímž se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 343 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 891 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 274 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.