21 C 108/2021-59 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně 6 812 Kč s příslušenstvím z titulu [anonymizována dvě slova] za období od 7. 8. 2019 do 6. 10. 2020 spočívajícího v tom, že v rozhodném období měli žalovaní umístěnou stavbu ve svém spoluvlastnictví na jeho pozemku (resp. pozemku ve spoluvlastnictví žalobce), aniž by k užívání pozemku žalobce, na kterém stavba stojí, a přilehlého pozemku měli právní důvod (např. smlouvu o [anonymizováno]). 2. Na základě nesporných tvrzení účastníků a provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci: 3. Žalobce je spoluvlastníkem pozemků parc. [číslo] (o výměře [anonymizováno] m²) a parc. [číslo] (o výměře [anonymizováno] m²), v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaných na [list vlastnictví] (dále též jen„ [anonymizována dvě slova]“). Jeho spoluvlastnický podíl je id. ½. [anonymizováno] pozemku parc. [číslo] je umístěna [anonymizována dvě slova] č. e. [anonymizováno], zapsaná na [list vlastnictví] (dále též jen„ [anonymizováno]“). Oba pozemky a [anonymizováno] tvoří jeden funkční celek, jde o rekreační [anonymizováno] a přilehlou [anonymizováno] v zahrádkářské oblasti (chata na pozemku parc. [číslo] je obklopena pozemkem parc. [číslo]). Spoluvlastníky chaty jsou od 7. 8. 2019 žalovaní (žalovaný 1. je jím ještě déle), kdy každému náleží podíl ve výši [anonymizováno] Žalobce vyzval 6. 10. 2020 a 11. 11. 2020 žalované, aby uhradili částku 6 812 Kč coby obvyklé nájemné, neboť užívají pozemky bez právního důvodu. První z těchto výzev byla odeslána doporučeným dopisem s dodejkou do vlastních rukou dne 8. 10. 2020 a žalovaným byla doručena 15. 10. 2020. Žalovaní však ničeho neuhradili. Výše obvyklého nájemného pozemku, na kterém je umístěna [anonymizována dvě slova], činí v dané lokalitě zhruba 25 Kč za m²/rok (prokázáno dvěma nájemními smlouvami uzavřenými ohledně obdobných pozemků v předmětné zahrádkářské oblasti v rozhodné době). [ulice] chata je rozpadlá, žalovaní předmětnou chatu fakticky neužívají a nechávají ji dál chátrat. [jméno] [příjmení], druhá spoluvlastnice předmětných pozemků, ještě dne 20. 2. 2021 vyzývala žalované, aby odstranili rozpadlou rekreační chatu, nebo aby uzavřeli smlouvu o [anonymizováno] pozemku, jejíž návrh jim zaslala, žalovaní však výzvu nesplnili. 4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“): 5. Podle § 1116 o. z. vzhledem k věci jako celku se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba. 6. Podle § 1117 o. z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. 7. Podle § 1127 o. z. z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně. 8. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 9. Podle § 2999 odst. 1 věty první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. 10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Na projednávanou věc dopadají shora citovaná ustanovení § 1116 o. z., podle něhož vzhledem k věci jako celku se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba, a § 1127 o. z., podle něhož z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Žalobce je spoluvlastníkem ideální jedné poloviny předmětných pozemků a jako její spoluvlastník může požadovat po třetích osobách vydání celého bezdůvodného obohacení. Uvedené potvrzuje i judikatura Nejvyššího soudu, z níž plyne, že je-li žalobce podílovým spoluvlastníkem ideální poloviny věci, má právo na vydání bezdůvodného obohacení, jež se týká věci ve spoluvlastnictví, v plném rozsahu, a nikoli pouze v rozsahu jedné poloviny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2008, sp. zn. 30 Cdo 4713/2007). 13. Žalovaní byli v projednávané věci v rozhodné době od 7. 8. 2019 do 6. 10. 2020 spoluvlastníky [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] ve spoluvlastnictví žalobce. K užívání pozemku parc. [číslo] přilehlého pozemku parc. [číslo] který pozemek parc. [číslo] s [anonymizováno] obklopuje, neměli žádný právní důvod (neuzavřeli kupříkladu smlouvu o [anonymizováno] předmětných pozemků s jejich spoluvlastníky). Není přitom rozhodné, zda žalovaní pozemky, resp. [anonymizována dvě slova], skutečně užívali. [příjmení] stavby na cizím pozemku se na úkor vlastníka pozemku obohacuje již ze samotného titulu vlastnického práva, které zakládá jeho právo stavbu na cizím pozemku užívat, a to bez ohledu na to jakým způsobem své vlastnické právo ke stavbě vykonává (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. 33 Odo 1405/2005, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2012, sp. zn. 28 Cdo 672/2012). 14. Jinak řečeno, žalovaní užívají pozemek parc. [číslo] již jen tím, že na něm mají postavenou [anonymizováno] ve svém spoluvlastnictví. Je nerozhodné, zda tuto [anonymizováno] fakticky užívají, či zda ji nechávají chátrat. Její samotná existence znemožňuje spoluvlastníkům předmětných pozemků své pozemky plně užívat. Oba pozemky přitom tvoří dohromady jeden funkční celek, neboť pozemek parc. [číslo] obklopuje pozemek parc. [číslo] jakékoli užívání [anonymizováno], jež zabírá celou plochu pozemku parc. [číslo] i samotného pozemku parc. [číslo] není bez přístupu na pozemek parc. [číslo] možné. Pozemek parc. [číslo] je zahradou obklopující [anonymizováno] žalovaných. Žalovaní musí užívat pozemek parc. [číslo] chtějí-li se dostat k [anonymizováno] O tuto mají jako její vlastníci povinnost pečovat aspoň do té míry, aby její případné chátrání neznehodnocovalo pozemky ve spoluvlastnictví žalobce – k tomu opět potřebují přístup na pozemek obklopující předmětnou chatu. Vzhledem k tomu, že předmětné pozemky spolu tvoří funkční celek a pozemek parc. [číslo] nelze užívat bez užívání pozemku parc. [číslo] je nutné závěr o [anonymizována dvě slova] žalovaných vztáhnout i na pozemek parc. [číslo] (viz shodně důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4558/2014). Na uvedeném ničeho nemění, v jakém poměru žalovaní předmětné pozemky fakticky užívají, ani to, že žalovaná 2. dle svých tvrzení na pozemky nikdy nevkročila a spoluvlastnický podíl zakoupila za účelem jeho následného prodeje. Koupí spoluvlastnického podílu se stala spoluvlastníkem [anonymizována dvě slova] předmětné chaty se všemi právy a povinnostmi s tím spojenými. I na žalované dopadá § 1116 o. z., tj. vzhledem k věci (chatě) jako celku jsou považováni za jedinou osobu a bezdůvodné obohacení jsou proto povinni vydat společně a nerozdílně v plné výši. 15. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, je dle § 2999 o. z. třeba vycházet z obvyklé ceny za užívání obdobných pozemků v rozhodném období od 7. 8. 2019 do 6. 10. 2020. V tomto případě je za obvyklou cenu považováno nájemné za nájem srovnatelné nemovitosti v daném místě a čase (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1658/2017). Žalobce výši obvyklého nájemného ve výši 25 Kč za m² za rok prokázal, když předložil soudu dvě nájemní smlouvy, z nichž takové nájemné za užívání obdobných pozemků s rekreačními chatami v daném místě (k. ú. [část obce]) a čase vyplývá. K celkové dlužné částce lze tedy dospět součtem ročního nájemného (od 7. 8. 2019 do 7. 8. 2020), které činí 5 850 Kč (25 Kč (234 m²) a poměrné části ročního nájemného za období 60 dnů (od 8. 8. 2020 do 6. 10. 2020) ve výši 962 Kč (5 [číslo] x60), celkem tedy 6 812 Kč. Tato částka představuje hodnotu bezdůvodného obohacení na straně žalovaných za užívání předmětných pozemků bez právního důvodu, které jsou žalovaní povinni žalobci vydat, a je shodná s částkou požadovanou v žalobě. Jelikož se žalovaní na úkor žalobce ze shora popsaných důvodů bezdůvodně obohatili, soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. 16. Žalovaní přes výzvu žalobce dlužnou částku neuhradili, čímž se dostali podle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobci