21 C 134/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 4 858 Kč s příslušenstvím coby náhradu toho, co plnila poškozené na základě smlouvy o [role v řízení] [anonymizováno] uzavřené s žalovaným, který zapříčinil vznik újmy poškozené zaviněním [anonymizována dvě slova] řízením pod [anonymizována dvě slova]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů vyplynulo, že žalovaný dne 9. 3. 2020 řídil [anonymizována dvě slova] značka [anonymizováno] [registrační značka] a při vyjíždění od domu naboural vozidlo [značka automobilu] majitelky [jméno] [příjmení], [datum narození]. Automobil řídil s [anonymizováno] v [anonymizováno]. Za tento skutek byl [anonymizována dvě slova] ze dne 2. 6. 2020, č. j. [číslo jednací], vydaným [název soudu] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), který nabyl právní moci dne 2. 9. 2020, shledán vinným ze spáchání [anonymizováno] ohrožení [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Vozidlo žalovaného bylo ke dni 9. 3. 2020 pojištěno u právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO]. Ta proplatila poškozené [jméno] [příjmení] [anonymizováno] plnění (náklady na [anonymizováno]) ve výši 4 858 Kč dne 27. 10. 2020. Na žalobkyni přešlo jmění právní předchůdkyně. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k úhradě 4 858 Kč. Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry jeho dispozice. 5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 7. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o [anonymizována dvě slova] za [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [registrační značka] dle § 3 zákona. Žalovaný jako pojištěný poškodil vozidlem [registrační značka] vozidlo poškozené [jméno] [příjmení]. Právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslila škodu částkou 4 858 Kč a poškozené tuto škodu nahradila v souladu s § 6 odst. 2 písm. b) zákona. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy plnila za pojištěného a žalobkyně má proti žalovanému jakožto pojištěnému právo na náhradu tohoto plnění, neboť prokázala, že žalovaný [anonymizována dvě slova] pod [anonymizována dvě slova] (§ 10 odst. 1 písm. i) zákona (. Protiprávní jednání a vznik škody tímto jednáním vyvolaný jsou prokázány trestním příkazem, kterým je zdejší soud dle § 135 o. s. ř. vázán. Jelikož žalovaný žalobkyni požadovanou částku ani částečně nezaplatil, soud žalovaného výrokem I. tohoto rozsudku zavázal k úhradě žalované částky. 8. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, žalobkyně má právo i na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. Touto výzvou je výzva odeslaná dne 1. 11. 2021, doručená 4. 11. 2021 (§ 573 o. z.), lhůta k plnění uplynula 15. 11. 2021 a do prodlení se žalovaný dostal 16. 11. 2021. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že výrokem II. přiznal zcela úspěšné žalobkyni, jež doložila soudu splnění podmínky § 142a o. s. ř. (zaslání předžalobní výzvy žalovanému), vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 4 858 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč (celkem tedy 400 Kč + 3 000 Kč + 900 Kč + 819 Kč). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. 10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.