21 C 183/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný dne [datum] distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému [částka]. Žalovaný však svůj dluh uhradil pouze částečně částkou v celkové výši [částka]. Dále se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů vyplynuly následující skutečnosti: 1/ Žalobkyně jako podnikatelka (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně) s žalovaným dne [datum] distančně prostřednictvím elektronických prostředků komunikace uzavřela Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] fotokopií občanského průkazu žalovaného). 2/ Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru tvrdil, že jeho příjem činí [částka] hrubého měsíčně a bydlí v pronájmu, náklady na bydlení žádné nemá, jeho celkové náklady činí [anonymizováno] (chyba v technickém systému, správně [částka]) (žádost o poskytnutí úvěru). Hrubá mzda žalovaného v [anonymizováno] [rok] činila [částka] včetně odměn a přesčasů (výplatní páska žalovaného). 3/ Žalobkyně dne [datum] poskytla žalovanému na základě uvedené smlouvy [částka] (výpis z běžného účtu žalobkyně za období [datum] - [datum]) 4/ Podle [číslo listu] smlouvy je žalovaný povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí [anonymizováno] částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí [částka]. První splátka úvěru tedy činila [částka] a byla splatná [datum]. Podle článku [anonymizováno] smlouvy posílá žalobkyně žalovanému výpis z úvěru s aktuální výší dluhu. Dle [číslo listu] smlouvy je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny. Dle [číslo listu] se tento poplatek stává ke konci každého kalendářního měsíce součástí jistiny dluhu žalovaného. Dle [anonymizováno] smlouvy je žalovaný povinen zaplatit z dlužné částky úrok ve výši 20 % měsíčně za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byly peněžní prostředky čerpány, až do jejich vrácení. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Podle [číslo listu] smlouvy je žalovaný v případě prodlení se splacením dluhu či jeho části povinen žalobkyni nahradit náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] za každý započatý kalendářní měsíc prodlení (prokázáno smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]). 5/ Žalobkyně (pod dřívější obchodní firmou) a [právnická osoba], [IČO], podepsaly [datum] mandátní smlouvu. [právnická osoba], se ve smlouvě zavázala vést pohledávkovou agendu za žalobkyni a úplatně vymáhat pohledávky žalobkyně. Dle [číslo listu] smlouvy činí poplatek za upomínkové řízení v případě pohledávek vymožených do 30 dnů po splatnosti [částka] + DPH za každý měsíc prodlení (prokázáno mandátní smlouvou ze dne [datum]). 6/ Dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, když neuhradil částku ve výši [částka]: [částka] (poskytnutá částka) + [částka] (poplatek za čerpání) + [částka] (náklady na vymáhání) + [částka] (úrok) – [částka] (platba žalovaného) + [částka] (úrok) + [částka] (úrok) + [částka] (náklady na vymáhání) + [částka] (úrok) + [částka] (náklady na vymáhání) + [částka] (úrok) + [částka] (náklady na vymáhání) + [částka] (úrok) (předžalobní upomínka ze dne [datum] vč. podací archu z téhož dne, výpisy k revolvingovému úvěru [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum]). 5. Soud posoudil věc po právní stránce následovně: 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. <i>7. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 8. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 9. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. <i>11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>12. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za poskytnutí této částky poplatek ve výši [částka]. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. 15. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 a § 87 zákona. Prokázání příjmové stránky se jeví jako dostatečné, výdajovou stránku však žalobkyně nezkoumala. Žalobkyně vycházela při hodnocení výdajů pouze z těch údajů, které tvrdil žalovaný ve své žádosti. I tyto údaje přitom musely být žalobkyni podezřelé, neboť žalovaný uvedl, že žije v [anonymizováno] a jeho výdaje na bydlení jsou [částka]. Žalobkyně si tedy měla vyžádat od žalovaného příslušné dokumenty, z nichž by jeho schopnost splácet úvěr mohla objektivně posoudit (nájemní smlouvu, výpis z účtu apod.). Zároveň žalobkyně ani netvrdí, ani neprokazuje, že by žalovaného lustrovala v příslušných registrech (insolvenční rejstřík, rejstřík zahájených exekucí, nebankovní registry apod.). 16. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona. 17. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 519 %, resp. pohybuje se na intervalu 198 % až 756 % v závislosti na dni, kdy byl úvěrový limit ve výši [částka] vyčerpán v plné výši, a v případě, že byl splacen jedinou splátkou k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k čerpání úvěru. Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v [anonymizováno] [rok] 8,06 %. Ve smlouvě byla tedy (v případě nejnižší možné uvedené RPSN) téměř 25násobná RPSN