22 C 161/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 3 129,64 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazení ceny za služby poskytované třetími osobami prostřednictvím služeb elektronických komunikací a pronájem koncového zařízení (modem). Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 8. 3. 2019 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Žalovaný neuhradil žalobkyni vyúčtování služeb za období od 8. 7. 2019 do 7. 2. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Účastníci uzavřeli dne 8. 3. 2019 smlouvu o poskytnutí služeb O2, kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, zprostředkovat mu možnost využívat služby třetích stran a pronajmout žalovanému koncové zařízení, žalovaný se zavázal za poskytnuté služby žalobkyni zaplatit jejich cenu, a to v návaznosti na vyúčtování žalobkyně. Vlastní instalaci zařízení a zprovoznění požadovaných služeb provedl žalovaný. Žalobkyně žalovanému poskytnuté služby třetích stran vyúčtovala za období od 8. 7. 2019 do 7. 2. 2021 celkovou částku ve výši 3 129,64 Kč, kterou žalovaný neuhradil ani přes výzvu ze strany žalobkyně. Dne 10. 7. 2019 došlo ke zrušení služby z důvodu neuhrazení sjednané ceny za její poskytnutí. 6. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. 7. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále jen„ zákon“), ve spojení s § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 8. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 2 písm. n) ve spojení s § 63 a násl. zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2021, která je typově smlouvou nepojmenovanou dle § 1746 odst. 2 o. z. Dle této smlouvy a s odkazem na všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací prostřednictvím pevných sítí žalobkyně vedle hlasových a datových služeb poskytuje také služby třetích osob, které nejsou službami elektronických komunikací. Žalovaný tyto služby čerpal, ovšem neuhradil jejich cenu, která mu byla žalobkyní vyúčtována. Dále žalovaný neuhradil částku nájemného za pronájem koncového zařízení, k jehož úhradě se zavázal na základě nájemní smlouvy uzavřené dle § 2201 a násl. o. z. 9. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni s odkazem na § 1968 a § 1970 o. z. též nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění (s tím, že počátek prodlení byl stanoven ode dne následujícího po splatnosti posledního dlužného vyúčtování tak, jak požadovala žalobkyně). 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 12. Lhůta ke splnění povinnosti uložené rozsudkem byla určena dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. 13. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.