28 C 234/2021-48 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit jí 43 080 Kč spolu s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) z titulu porušení povinností plynoucích ze smlouvy o půjčce [číslo] kterou žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], která pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. K odůvodnění zejména uvedla, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky vždy ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti dne [datum]. Žalovaný se zavázal zaplatit i souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč. Žalovaný měl celkovou dlužnou částku uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 960 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, uhradil celkem pouze 7 800 Kč. Žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni vzniklo právo na uhrazení celé zbývající neuhrazení části celkové dlužné částky. Žalovaný ani po výzvách dlužnou částku neuhradil 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný není státním příslušníkem ČR, je státní příslušníkem členského státu a má v něm i bydliště, v ČR se v minulosti prokazatelně zdržoval a uzavřel zde předmětnou smlouvu. Aktuálně se žalovaný zdržuje ve svém domovském státě. Pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 7 odst. 1 Nařízení EU [číslo]. 4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 OSŘ). 5. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných na základě listin předložených žalobkyní, jelikož se žalovaný nikterak nevyjádřil, ani žádné důkazy nepředložil. Soud dospěl k následujícím zjištěním: ¨ 6. Soud vzal za prokázané, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“), která později ([datum]) pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce. Na základě této smlouvy, [anonymizováno] poskytl žalovanému v hotovosti půjčky 30 000 Kč, přičemž se žalovaný zavázal [anonymizováno] zaplatit za poskytnutou půjčku souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč. Doba splácení byla sjednána v týdenní frekvenci po dobu 53 týdnů ve výši 960 Kč. Dále bylo sjednáno, že splátky celkové dlužné částky zaplacené zákazníkem (žalovaným) budou použity nejprve na úhradu souhrnného poplatku a teprve po úplném uhrazení poplatku budou započítávány na půjčku (smlouvy o půjčce, smlouva o postoupení pohledávek vč. seznamu postupovaných pohledávek a vč. oznámení, seznam pohledávek, podací lístek). Žalovaný však uhradil pouze 7 800 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku (předžalobní upomínka, podací lístek). 7. Z uvedených důvodů soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že [anonymizováno] a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě [anonymizováno] půjčil žalovanému 30 000 Kč v hotovosti dne [datum], přičemž se žalovaný zavázal poskytnutou půjčku včetně poplatku ve výši 20 880 Kč vrátit v 53 týdenních splátkách po 960 Kč. Žalovaný splatil pouze 7 800 Kč. Provident svoji pohledávku za žalovaným z předmětné půjčky postoupil na žalobkyni. 8. Po právní stránce soud posoudil věc dle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Postoupení pohledávky na žalobkyni posoudil soud podle § 1887 z. č. 89/2012 Sb. Soud dospěl k závěru, že [anonymizováno] a žalovaný uzavřeli smlouvy o půjčce podle § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ OZ“), podle kterého smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Provident poskytl žalovanému hotovostní půjčku 30 000 Kč, které měl žalovaný splácet formou hotovostního inkasa (k rukám zástupce [anonymizováno]) v týdenních splátkách po 960 Kč. Účastníci dále sjednali souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 20 880 Kč. Žalovaný však splatil pouze 7 800 Kč. Žalovaný tedy porušil svoji povinnost řádně a včas splácet poskytnutou půjčku tj. částku ve výši 30 000 Kč a dluží žalobkyni část nesplacené půjčky ve výši 22 200 Kč. Co se týká povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni souhrnný poplatek, shledal soud smlouvu v této části (§ 41 OZ) neplatnou, a to jak pro nepřiměřenost ujednání, když žalovaný vystupoval jako spotřebitel, tak i pro neurčitost. Ze smlouvy o půjčce ani ze smluvních podmínek nevyplývá, za co je poplatek účtován, není nikde ve smluvních ujednáních specifikován. Pouze z označení„ souhrnný poplatek“ není spotřebitel (žalovaný) schopen poznat, co za poskytnutí půjčky věřiteli platí. Takové ujednání je ujednáním neplatným, přičemž soud má posuzovat z úřední povinnosti zneužívající charakter smluvní klauzule, pokud má k dispozici informace o právním a skutkovém stavu, které jsou pro tyto účely nezbytné. 9. Zrekapitulováno řečené, soud na základě zjištěného skutkového stavu ubíraje se zmíněnými úvahami a názory dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení nesplacené části poskytnuté půjčky a zákonného úroku z prodlení našel oporu v právu a zavázal žalovaného k úhradě, jak je uvedeno ve výroku I. Oporu v právu však nenašel nárok žalobkyně na zaplacení souhrnného poplatku a zákonného úroku z prodlení z této částky; v této části soud žalobu zamítl (výrok II.). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 117,06 Kč, přičemž tato částka představuje 3 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 51,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 48,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 724 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 080 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.