28 C 44/2022-28 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nezaplacení příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, neboť žalovaná, jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována tři slova] do [anonymizována tři slova], [registrační značka], neměla v rozporu se zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ode dne [datum] do dne [datum], tedy 152 dní, k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, avšak vozidlo bylo evidováno v registru vozidel jako provozované. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky v celkové výši 7 444 Kč skládající se z částky 7 144 Kč stanovené jako zákonná denní sazba 47 Kč/den za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, násobená počtem dní, kdy bylo bez sjednaného pojištění provozováno, a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč ve smyslu § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Splatnost požadované částky nastala dne [datum]. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně požadovanou částku neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná je státním příslušníkem [země], avšak v ČR bydlí, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 4 Nařízení EU [číslo]. 4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaná, která byla nejméně v období od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu [registrační značka] (zjištěné údaje o povinných osobách), neměla v období od [datum] do [datum] včetně (celkem po dobu 152 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti vyzvala žalobkyně dne [datum] žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy s tím, že po žalované zároveň požadovala úhradu nákladů za upomínku ve výši 300 Kč (výzvou k úhradě ze dne [datum]). Žalovaná na tuto výzvu a na výzvu ze dne [datum] nereagovala. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku (výzvou ze dne [datum], podacím archem). 6. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle § 3 odst. 1, 2 a § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., podle § 4 odst. 5 tohoto zákona ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. a podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Prodlení žalované s úhradou příspěvku soud posoudil podle § 513, § 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když se žalovaná dostala do prodlení dnem následujícím po dni splatnosti příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním vymáháním, tj. dnem [datum]. Soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 444 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.