28 C 82/2022-63 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku ve výši 14 230 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů nalézacího řízení s tím, že žalovaný coby provozovatel vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována dvě slova] cm3 do [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [registrační značka] neměl v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli mu tuto povinnost ukládal zákon č. 168/1999 Sb. Při zákonné denní sazbě 47 Kč za vozidlo činí celková výše příspěvku za jeho provozování bez pojištění za uvedená období (137 dní a 153 dní) částku 6 439 Kč a částku 7 191 Kč. Splatnost příspěvku nastala dne [datum] a dne [datum]. Žalobce požadoval rovněž částky ve výši 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve smyslu § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný byl před podáním žaloby k úhradě dluhu písemně vyzýván. 2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byl žalovanému ustanoven opatrovník podle § 29 odst. 3 o. s. ř., neboť se žalovanému nepodařilo doručit soudní písemnost na známou adresu v cizině. 3. Opatrovník žalovaného se k žalobě nevyjádřil. 4. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem [země] s bydlištěm v České republice. Vzhledem k tomu, že žalovaný má na území České republiky bydliště dle [číslo listu] [anonymizována tři slova] a [ustanovení právního předpisu EU] (dále jen„ Nařízení“), posoudil soud svou pravomoc dle [číslo] Nařízení. Rozhodné právo určil soud právo české v souladu s [číslo listu] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] a [ustanovení právního předpisu EU]. 5. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (opatrovník žalovaného ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). 6. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný, který byl vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu [registrační značka] (výpis z registru silničních vozidel), neměl v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] včetně (celkem po dobu 137 dní a 153 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti vyzval žalobce žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy s tím, že po žalovaném zároveň požadoval úhradu nákladů za upomínku ve výši 300 Kč (výzvou k úhradě). Žalovaný na tuto výzvu nereagoval. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku (výzvou ze dne [datum], podacím archem). 7. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle § 3 odst. 1, 2 a § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., podle § 4 odst. 5 tohoto zákona ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. a podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Prodlení žalovaného s úhradou příspěvku soud posoudil podle § 513, § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když se žalovaný dostal do prodlení dnem následujícím po dni splatnosti příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním vymáháním. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 230 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tj. ve výši 252 Kč, kterou je zástupce žalobce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce a lhůtu k plnění stanovil v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.