28 C 88/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala na žalovaném 44 785,01 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru. Ke dni [datum] postupně vyčerpal částku 46 475,02 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně ve výši 500 Kč. Roční úroková sazba činila 23,76 % ročně a rovněž byl žalovaný povinen hradit pojistné. Pro případ prodlení žalovaného se splacením úvěru byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze splátky v prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, čímž žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 453,33 Kč a nákladů za upomínání ve výši 600 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes výzvy žalobkyně, v důsledku čehož žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a požadovala uhradit celou dlužnou částku, jež k [datum] činila 44 785 Kč. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neuhradil ničeho. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem ve [země], žalovaný je státním příslušníkem České republiky s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s [číslo listu] [anonymizována dvě slova] [nařízení EP]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Žádostí /smlouvou ze dne [datum] požádal žalovaný o spotřebitelský úvěr a tentýž den byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč, jejž se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky. Pro případ, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením úvěru, byla žalobkyně oprávněna žalovanému účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky prodlení (všeobecnými podmínkami, sazebníkem). 6. Dopisem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně od Smlouvy z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru, odstoupila s účinky ke dni [datum]. 7. Výpisem z úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalobkyně evidovala k [datum] za žalovaným pohledávku ve výši 44 785,01 Kč, která byla tvořena kromě jistiny též poplatky ve výši 600 Kč, pojištěním ve výši 599,25 Kč a pokutou ve výši 453,33 Kč. 8. Dopisem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ze Smlouvy. 9. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný uzavřel s žalobkyní Smlouvu, přičemž se zavázal na tuto smlouvu hradit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný na svůj dluh nehradil řádně a včas, v důsledku čehož vzniklo žalobkyni právo žalovanému účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky prodlení a dále nákladů na upomínání a poplatku za pojištění. Žalovaný neuhradil ničeho ani v dodatečné lhůtě, žalobkyně tak od smlouvy odstoupila s účinností ke dni [datum] a požadovala po žalovaném úhradu celé dlužné částky. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neuhradil ničeho. 10. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 11. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdy se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle ustanovení § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 13. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal na tyto úvěr splácet měsíčně splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, své závazky vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Protože žalovaný své povinnosti neplnil řádně a včas, žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a požadovala zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na opakovanou výzvu žalobkyně, tudíž se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně dle § 153 odst. 2 o. s. ř. 15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl. 16. Výrok o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 529 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 653 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty 44 785,01 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) a jednoho úkonu ve výši 250 Kč (výzva k plnění), včetně tří náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 326 Kč, kterou je právní zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 17. Lhůtu k plnění ve výroku I a II stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.