34 C 16/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou domáhala toho, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí částku 2 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že částka představuje 2 000 Kč coby jistinu, kterou původní věřitel, [právnická osoba], [IČO], poskytl žalované na základě smlouvy [anonymizována dvě slova] dne 18. 7. 2017. [příjmení] měla být uhrazena nejpozději dne 17. 8. 2017. Žalovaná však neuhradila původnímu věřiteli / žalobkyni ničeho i přes výzvu zástupce žalobkyně. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s peněžitým plněním žalobkyni do prodlení, požadovala žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených důkazů zjistil soud tento skutkový stav. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 18. 7. 2017 uzavřena smlouva, na základě které byly žalované poskytnuty peněžité prostředky ve výši 2 000 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Žalovaná se zavázala splatit peněžité prostředky do 17. 8. 2017 (Smlouva [anonymizována dvě slova] č včetně formuláře pro standartní informace o [anonymizováno] úvěru a potvrzení o platbě). Žalovaná byla k úhradě dluhu upomenuta s třídenní lhůtou k plnění. Výzva byla dána na poštu dne 2. 2. 2021 (Výzva k úhradě ze dne 2. 2. 2021 včetně podacího lístku). Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni dne 1. 1. 2021. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne 2. 2. 2021 (Smlouva o postoupení pohledávky včetně oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku). Dle § 562 odst. 1 občanský zákoník:„ (1) Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.“ Dle § 1824 občanského zákoníku:„ (1) Sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § [číslo] odst. 2 a § [číslo] odst. 1. (2) Pokud prostředek komunikace na dálku neumožňuje poskytnout spotřebiteli všechny údaje, obdrží spotřebitel alespoň údaje podle § [číslo] odst. 2 písm. a), b), c) a g) a údaje podle § [číslo] odst. 1 písm. b), c) a h). Ostatní údaje sdělí podnikatel spotřebiteli v textové podobě nejpozději do doby plnění.“ Dle § 2395 občanského zákoníku:„ Smlouvou [anonymizována dvě slova] se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Dle § 1879 občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“ Dle § 1968 občanského zákoníku:„ Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.“ Dle § 1970 občanského zákoníku:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Za použití výše zmíněné právní úpravy na skutkový stav, který byl v řízení v průběhu dokazování zjištěn, soud shrnuje, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena [anonymizováno] smlouva o úvěru dne 18. 7. 2017, a to distančním způsobem. Na základě uvedené smlouvy [právnická osoba] [anonymizováno] poskytla žalované částku 2 000 Kč. Žalovaný se zavázala peněžní prostředky splatit do 17. 8. 2017. Předmětná pohledávka byla na žalobkyni řádně postoupena dne 1. 1. 2021. Vztah mezi účastníky na základě uzavřené smlouvy [anonymizována dvě slova] se řídí ust. § 2395 občanského zákoníku, když se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit původnímu věřiteli, který žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč. Žalovaná na poskytnutém úvěru neuhradila ničeho. Jelikož žalovaná nezaplatila ve stanovené lhůtě dlužnou částku, dostala se do prodlení se svým dluhem (§ 1968 o.z.), žalobkyně tak má právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení úroků z prodlení (§ 1970 o.z.). Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považoval soud žalobu za důvodnou a rozhodl tedy, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I. a II. v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.