46 C 162/2022-42 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne 23. 5. 2022, domáhal po žalované vyklizení bytu. V žalobě tvrdil, že je vlastníkem bytového domu [adresa] v k.ú. [obec], ve kterém se nachází i bytová jednotka [číslo] v [anonymizováno] nadzemním podlaží ([anonymizováno] patro), na adrese [adresa žalované], o celkové výměře [výměra], kuchyně o celkové výměře [výměra], příslušenství o výměře [výměra] (dále jen„ [anonymizováno]“), vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec Praha, u [stát. instituce], [stát. instituce]. Dále uvedl, že uzavřel se žalovanou dne 1. 4. 2021 Smlouvu o [anonymizována dvě slova], a to na dobu neurčitou k [anonymizováno]. Žalovaná po uzavření [anonymizováno] smlouvy hradila celé [anonymizováno] v dubnu a květnu 2021, v červnu 2021 uhradila na nájem částku 7 000 Kč a dále pak uhradila celé nájemné za listopad 2021. Jiné nájemné pak žalovaná nehradila a na nájemném pak dluží ke dni podání žaloby žalobci částku ve výši 103 230 Kč za 10 dlužných nájmů a částku 3 323 Kč z nedoplaceného nájmu za červen 2021. Ve smyslu článku X. odst. 3 [anonymizováno] smlouvy pak nájemce hrubě porušuje své povinnosti z [anonymizováno] smlouvy, když i v této věci bylo ujednáno ve smyslu ust. § 2291 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákona, že prodlení s hrazením nájmu delší než 45 dní se považuje za hrubé porušení nájemní smlouvy. Toto porušení pak má za následky, že pronajímatel má právo vypovědět nájem bez výpovědní doby. Žalobce dal žalované výpověď ze shora uvedeného důvodu za hrubé porušení [anonymizováno] smlouvy, když žalované poskytnul lhůtu na vyklizení 30 dní. Dle dané výpovědi pak tedy měla žalovaná předmětný byt vyklidit ke dni 31. 3. 2022. Žalovaná si předmětnou výpověď a výzvu k vyklizení bytu doručovanou prostřednictvím pošty nevyzvedla a tento dopis byl vrácen zpět na adresu advokátní kanceláře. Žalované byla následně výzva na vyklizení a výpověď doručena osobně prostřednictvím správce domu pana [jméno] [příjmení], když žalovaná si tuto výpověď přečetla, ale tuto výpověď neakceptovala, odmítla podepsat převzetí této výpovědi a předmětný byt nevyklidila a užívá jej i nadále. Žalovaná byla tedy povinna byt předat a vyklidit ke dni 31. 3. 2022, což neučinila, na korespondenci a výzvy nereagovala, a proto se žalobce domáhá rozhodnutí soudu, kterým by žalované uložil povinnost [anonymizováno] vyklidit. 2. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne 23. 5. 2022, domáhal po žalované [anonymizováno] bytu. V žalobě tvrdil, že je vlastníkem bytového domu [adresa] v k.ú. [obec], ve kterém se nachází i bytová jednotka [číslo] v [anonymizováno] nadzemním podlaží ([anonymizováno] patro), na adrese [adresa žalované], o celkové výměře [výměra], kuchyně o celkové výměře [výměra], příslušenství o výměře [výměra] (dále jen„ [anonymizováno]“), vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec Praha, u [stát. instituce], [stát. instituce]. Dále uvedl, že uzavřel se žalovanou dne 1. 4. 2021 Smlouvu o [anonymizováno] bytu, a to na dobu neurčitou k [anonymizováno]. Žalovaná po uzavření nájemní smlouvy hradila celé nájemné v dubnu a květnu 2021, v červnu 2021 uhradila na nájem částku 7 000 Kč a dále pak uhradila celé nájemné za listopad 2021. Jiné nájemné pak žalovaná nehradila a na nájemném pak dluží ke dni podání žaloby žalobci částku ve výši 103 230 Kč za 10 dlužných nájmů a částku 3 323 Kč z nedoplaceného nájmu za červen 2021. Ve smyslu článku X. odst. 3 nájemní smlouvy pak nájemce hrubě porušuje své povinnosti z nájemní smlouvy, když i v této věci bylo ujednáno ve smyslu ust. § 2291 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákona, že prodlení s hrazením nájmu delší než 45 dní se považuje za hrubé porušení nájemní smlouvy. Toto porušení pak má za následky, že pronajímatel má právo vypovědět nájem bez výpovědní doby. Žalobce dal žalované výpověď ze shora uvedeného důvodu za hrubé porušení [anonymizováno] smlouvy, když žalované poskytnul lhůtu na vyklizení 30 dní. Dle dané výpovědi pak tedy měla žalovaná předmětný byt vyklidit ke dni 31. 3. 2022. Žalovaná si předmětnou výpověď a výzvu k vyklizení bytu doručovanou prostřednictvím pošty nevyzvedla a tento dopis byl vrácen zpět na adresu advokátní kanceláře. Žalované byla následně výzva na vyklizení a výpověď doručena osobně prostřednictvím správce domu pana [jméno] [příjmení], když žalovaná si tuto výpověď přečetla, ale tuto výpověď neakceptovala, odmítla podepsat převzetí této výpovědi a předmětný [anonymizováno] nevyklidila a užívá jej i nadále. Žalovaná byla tedy povinna byt předat a vyklidit ke dni 31. 3. 2022, což neučinila, na korespondenci a výzvy nereagovala, a proto se žalobce domáhá rozhodnutí soudu, kterým by žalované uložil povinnost [anonymizováno] vyklidit. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se omluvy, ač řádně předvolána, nedostavila. 4. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr: 5. Žalobce je vlastníkem [anonymizováno] [adresa] (objekt bydlení), stojící na pozemku p. [číslo] ulice [ulice a číslo], v obci [obec], k.ú. [obec], vše zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] (prokázáno informací o pozemku z nahlížení do katastru nemovitostí k datu 23. 5. 2022). Dne 1. 4. 2021 uzavřel žalobce jako pronajímatel se žalovanou jako nájemcem nájemní smlouvu na dobu neurčitou od 1. 4. 2021, na základě které žalobce přenechal do užívání žalované [anonymizováno] [číslo] ve shora označené budově, nacházející se v [anonymizováno] nadzemním podlaží ([anonymizováno] patro), o celkové výměře [výměra], kuchyně o celkové výměře [výměra], příslušenství o výměře [výměra]. Žalovaná se zavázala hradit nájemné v měsíční výši 9 323 Kč a zálohu na služby spojené s pronájmem ve výši 1 000 Kč měsíčně, celkem tedy 10 323 Kč (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 1. 4. 2021). Protože žalovaná řádně neplnila svoji povinnost hradit sjednané nájemné, když neuhradila částečně nájemné za měsíce červen 2021 a zcela za měsíce červenec až prosinec 2021 a leden 2022, žalobce z tohoto důvodu nájem bytu vypověděl výpovědí ze dne 10. 2. 2022, když současně vyzval žalovanou k úhradě dlužného [anonymizováno] (prokázáno výpovědí a výzvou k úhradě dluhu a k vyklizení bytu ze dne 10. 2. 2022). Zásilku, podanou dne 11. 2. 2022 (pátek) si žalovaná nepřevzala, byla uložena na poště dne 23. 3. 2022 (prokázáno kopií dodejky ze dne 11. 2. 2022), která se dostala do dispozice žalované dle § 573 o.z. třetím pracovním dnem po odeslání, tedy dne 16. 2. 2022 (středa). Následně se žalobce pokusil několikrát doručit výpověď žalované prostřednictvím pověřeného správce domu, avšak žalovaná si sice výpověď převzala a přečetla, ale odmítla podepsat její převzetí (prokázáno čestným prohlášením [jméno] [příjmení] ze dne 16. 5. 2022) 6. Na základě shora uvedeného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr: 7. Podle § 2235 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci věc k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. 8. Podle § 2286 odst. 1 věta prvá o.z. výpověď nájmu bytu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. 9. Podle § 2286 odst. 2 o.z. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná. <i>10. Podle § 2291 o.z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpověďní doby a požadovat, aby mu bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.</i> <i>11. Podle § 2292 věta první o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem skončí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.</i> <i>12. Podle § 1040 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.</i> 13. Soud se nejprve zabýval podmínkami tzv. reivindikační žaloby, kdy v případě nemovitých věcí se užívá termín žaloba na vyklizení věci, která slouží k ochraně vlastnického práva. Aktivně legitimován je vlastník protiprávně zadržované věci. Pasivně legitimován je ten, kdo věc protiprávně zadržuje. V daném případě má soud za to, že aktivní i pasivní legitimace byla prokázána, když aktivně legitimována je v daném řízení žalobce, která je vlastníkem [anonymizováno], a pasivně legitimováni je žalovaná, tedy ten, kdo věc protiprávně zadržuje. 14. U žaloby na vyklizení nemovitosti je třeba, aby byl způsobilý předmět žaloby (objekt vindikace). Věc může být hmotná či nehmotná (§ 496), nemovitá či movitá (§ 498), vždy však věc individuálně určená. Byt [čísl