5 C 127/2022-55 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení 18 875,05 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 27. 1. 2009 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 71 250 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 3 099 Kč s úrokovou sazbou ve výši 13,43 % ročně. Žalovaný na svůj dluh nehradil řádně a včas, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy dne 5. 1. 2012. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho. 2. Žalobkyně vzala dne 16. 11. 2020 žalobu částečně zpět co do úroku z prodlení z částky 15 436,77 Kč od 6. 1. 2012 do 15. 3. 2019 ve výši 7,75 % ročně, úroku ve výši 13,43 % ročně z částky 15 436,77 Kč od 6. 1. 2012 do 15. 3. 2019. Na základě výše uvedeného tak soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy řízení částečně zastavil v souladu s § 96 odst. 1 a § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) zastavil. Nadále tak žalobkyně požadovala přiznání částky ve výši 18 875,05 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 16 235,77 Kč 16. 3. 2019 do zaplacení ve výši 7,75 % ročně, úrokem z prodlení z částky 15 436,77 Kč od 16. 3. 2019 do zaplacení ve výši 13,43 % ročně. 3. Žalobkyně je obchodní společnost se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Srbska s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána článkem 18 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4, postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Smlouvou úvěru [číslo] ze dne 27. 1. 2009 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 71 250 Kč na nákup vozidla formou doplacení kupní ceny. Žalovaný se touto smlouvou zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 3 099 Kč, splatné vždy k 27. dni v měsíci, kdy první splátka byla splatná dne 27. 2. 2009 a poslední 21. 1. 2012 Součástí smlouvy byly též smluvní podmínky půjčky, které stanovily právo právní předchůdkyně žalobkyně požadovat po žalovaném pro případ jeho prodlení též zákonný úrok. Součástí smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěru společnosti [právnická osoba], Verze [číslo] a Splátkový kalendář. 6. Odstoupením od smlouvy ze dne 28. 12. 2011 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 5. 1. 2012 odstoupila od úvěrové smlouvy z důvodu hrubého porušení obchodních podmínek. 7. Vyúčtováním po ukončení úvěrové smlouvy ze dne 16. 1. 2012 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalovanému po ukončení úvěrové smlouvy vyúčtování představující dluh žalovaného ve výši 18 875,05 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 3 017 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 389,28 Kč a poplatku ve výši 799 Kč. 8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, přílohou ke smlouvě a potvrzením o úplatě bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 9. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 3. 2019 a Podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky. 10. Výzvou k plnění včetně Podacího lístku ze dne 6. 12. 2019 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky s upozorněním, že nebude-li dluh zaplacen, přistoupí žalobkyně k vymáhání dluhu soudní cestou. 11. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 71 250 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet, avšak nehradil řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak neuhradil ničeho. Žalovaný neprokázal, jakou částku a kdy žalobkyni hradil. 12. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. 13. Po právní stránce soud posoudil věc dle podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 14. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 15. Postoupení předmětné pohledávky posoudil soud dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 16. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 a násl. obč. zák. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši 71 250 Kč, přičemž žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, které nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně od předmětné smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 18 875,05 Kč. Pohledávka, jež je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o.z. 17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák. s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením č. 142/1994 Sb. ve znění novely č. 163/2005 Sb. O počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v nepatrné části (kdy částečně vzala žalobu zpět), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 18 875,05 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby před podáním žaloby (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 19. Protože je žaloba podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobce pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, celý proces se stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení, soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení pouze v rozsahu podle § 14b a.t. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobce je tímto právním zástupcem zastoupen ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10 (např. sp. zn. 5 C 41/2022). 20. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, uhradila soudní poplatek dle Položky 2. bodu 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zSOP“) ve výši 800 Kč a elektronický platební rozkaz nebyl vydán, soud pokračoval v řízení. Soud tedy ve výroku IV. vyzval žalobkyni, aby doplatila soudní poplatek ve výši 200 Kč dle Položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků zSOP. 21. Lhůtu k plnění soud ve výroku II. a III. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř., lhůtu ve výroku IV. dle § 7 odst. 1 zSOP.