5 C 165/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení 5 426,45 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou účastnickou smlouvu o poskytování služeb, na jejímž základě žalované poskytla služby mimo služby elektronické telekomunikace. Žalované bylo poskytnuto elektronické zařízení a dále i služby plateb třetím stranám. Žalovaná nehradila řádně a včas své finanční závazky, když uhradila pouze část dluhu a právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslila tento dluh na částku 5 426,45 Kč s příslušenstvím. Pohledávka za žalovanou byla postoupena s účinností ode dne 16. 7. 2018 postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což žalované bylo oznámeno. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby, avšak neuhradila ničeho. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaná je státním občanem Slovenské republiky s místem poskytování služeb na adrese [adresa žalované]. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána místem poskytování služeb v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), neboť žalobkyně s projednáním bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná na výzvu soudu nereagovala. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř., v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou účastnickou smlouvu, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby a žalovaná se zavázala řádně a včas platit za tyto služby (Účastnickou smlouvou ze dne 19. 4. 2018). Žalovaná za poskytnuté služby nehradila včas, kdy jí vznikl dluh ve výši 5 126,45 Kč, sestávající se z neuhrazených faktur (Fakturou [číslo] ze dne 6. 5. 2018, splatnou dne 5. 5. 2018 na částku 808 Kč; fakturou [číslo] ze dne 6. 7. 2018, splatnou dne 20. 7. 2018 na částku 90,10 Kč; fakturou [číslo] ze dne 6. 6. 2018, splatnou dne 6. 7. 2018 na částku 4 228,35 Kč; souhrnnými přehledy; Výpovědí účastnické smlouvy ze dne 18. 7. 2018). Za žalovanou byla dne 16. 7. 2018 postoupena pohledávka z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 16. 7. 2018; Seznam postupovaných pohledávek; Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2020). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak neuhradila ničeho (Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 8. 12. 2020 vč. Podacího archu ze dne 10. 12. 2020). 7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. 8. Soud z hlediska právní kvalifikace postupoval podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena inominátní smlouva dle § 1746 odst. 2 o.z., na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytovat služby mimo služby elektronické telekomunikace ve smyslu § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., a žalovaná se zavázala řádně a včas za tyto služby platit. Žalovaná nehradila na svůj dluh řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně platně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni dle § 1879 a násl. o.z. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě co do žalované částky. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu, přiznal soud žalobkyni s odkazem na § 1968 a § 1970 o.z. také nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužných částek ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 5 426,45 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 11. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 12. Výrok III. je v souladu s ust. položky 2 odst. 2 Sazebníku zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, kdy je žalobkyně povinna doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč, neboť soud nevydal elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, když výše doplatku soudního poplatku byla stanovena do výše položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku. 13. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.