5 C 181/2021-28 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 26. 2. 2021 domáhala na žalované zaplacení 9 808,92 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou účastnickou smlouvu o poskytování služeb [číslo] na jejímž základě žalované poskytla služby mimo služby elektronické telekomunikace. Žalované bylo poskytnuto elektronické zařízení a dále i služby plateb třetím stranám. Žalovaná nehradila řádně a včas své finanční závazky, když uhradila pouze část dluhu a právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslila tento dluh na částku 9 508,92 Kč s příslušenstvím. Pohledávka za žalovanou byla postoupena s účinností ode dne 16. 7. 2018 postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což žalované bylo oznámeno. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby, avšak neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná je státním příslušníkem Chorvatska, avšak v ČR bydlí, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 4 Nařízení EU [číslo]. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná na výzvu soudu nereagovala, postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř., v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Podáním ze dne 21. 9. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 1,46 Kč. Soud tedy řízení v tomto rozsahu dle § 96 odst. 1,2 o.s.ř. zastavil. 7. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou účastnické smlouvy, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby a žalovaná se zavázala řádně a včas platit za tyto služby (Účastnická smlouva [číslo] ze dne 16. 5. 2017, účastnická smlouva [číslo] ze dne 12. 1. 2018). Žalovaná za poskytnuté služby nehradila včas, kdy jí vznikl dluh ve výši 9 808,92 Kč, sestávající se z neuhrazené faktury [číslo] za služby za období 13. 3. 2018 do 12. 4. 2018 ve výši 99 Kč; faktury [číslo] za služby za období 6. 2. 2018 do 12. 2. 2018 ve výši 22,35 Kč; faktury [číslo] za služby za období od 13. 2. 2018 do 12. 3. 2018 ve výši 508,71 Kč; faktury [číslo] za služby za období od 13. 3. 2018 do 12. 4. 2018 ve výši 309 Kč; faktury [číslo] za období od 13. 4. 2018 do 12. 5. 2018 ve výši 59,40 Kč; faktury [číslo] za služby za období 6. 12. 2018 do 5. 1. 2018 ve výši 99 Kč; faktury [číslo] na splátku zařízení ve výši 4 410 Kč; faktury [číslo] za podmíněnou slevu na zařízení ve výši 4 000 Kč (faktury, souhrnné přehledy služeb). Pohledávka za žalovanou byla dne 16. 7. 2018 postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2020; Seznam postupovaných pohledávek; Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2020). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak neuhradila ničeho (Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 8. 12. 2020 vč. Podacího archu ze dne 9. 12. 2020). 8. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. 9. Soud z hlediska právní kvalifikace postupoval podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena inominátní smlouva dle § 1746 odst. 2 o.z., na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytovat služby dle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., a žalovaná se zavázala řádně a včas za tyto služby platit. Žalovaná nehradila na svůj dluh řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně platně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni dle § 1879 a násl. o.z. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě co do žalované částky. Jelikož se žalovaná dostal do prodlení s úhradou dluhu, přiznal soud žalobkyni s odkazem na § 1968 a § 1970 o.z. také nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužných částek ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 9 808,92 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 12. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.