5 C 191/2021-59 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 29.6.2021 domáhala stanovení povinnosti žalovaným zaplatit žalobkyni předmětnou částku s tím, že žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v [obec a číslo], [ulice a číslo] a jako pronajímatel uzavřela se žalovanými jako nájemci nájemní smlouvu, když výše nájemného byla sjednána podle čl. III a dodatku [číslo] k nájemní smlouvě ze dne 23.11.2018 částkou 17 000 Kč se splatností do 15. dne v měsíci. Dohodou ze dne 31.1.2021 se účastníci dohodli na ukončení nájmu ke dni 31.1.2021. Předmětná částka představuje dlužné nájemné za období říjen 2020 až leden 2021, tj. 4krát 17 000 Kč. 2. Žalobkyně a 1. žalovaná jsou občany České republiky, 2. žalovaný je občanem Ukrajiny s bydlištěm v České republice, mezinárodní příslušnost českých soudů je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012. 3. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že ji navrhli v celém rozsahu zamítnout s tím, že nájemní vztah mezi účastníky k předmětnému bytu vznikl již ke dni 15.1.2026, neboť dne 7.1.2016 byla uzavřena nájemní smlouva, na základě které žalovaní zaplatili žalobkyni částku 31 000 Kč jako kauci, která však žalovaným nikdy vrácena nebyla a následně v souvislosti s nově uzavřenou nájemní smlouvou ze dne 1.11.2017 žalovaní téhož dne uhradili žalobkyni další částku 15 500 Kč jako kauci. Žalovaní nepopírali svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 68 000 Kč jako dlužné nájemné, avšak jsou názoru, že pohledávka žalobkyně zanikla jednak započtením částky 46 500 Kč, kterou žalovaní postupně zaplatili žalobkyni jako kauci a dále pak část dluhu ve výši 21 500 Kč byla uhrazena dne 15.7.2021, kdy žalovaní uhradili žalobkyni celkovou částku 35 810 Kč, když z této částky byl současně uhrazen dluh ve výši 14 310 Kč z titulu neuhrazených služeb. Další údajná pohledávka žalobkyně, která měla být započtena na pohledávku žalovaných, neexistuje a proto ji nebylo možné započíst, když žalobkyně požadovala od žalovaných náhradu škody, která nevznikla. 4. Ještě před tím než soud začal jednat ve věci samé, vzala žalobkyně žalobu ohledně částky 21 500 Kč s příslušenstvím zpět s tím, že po podání žaloby žalovaní tuto částku zaplatili. Soud proto usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 15.2.2022 v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení zastavil. 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: žalobkyně jako pronajímatel uzavřela dne 1.11.2017 se žalovanými jako nájemci nájemní smlouvu k bytu v [obec a číslo], [ulice a číslo], na základě které se v čl. III žalovaní zavázali zaplatit žalobkyni mj. při podpisu nájemní smlouvy kauci ve výši 15 500 Kč. V čl. V. bod 3. smlouvy bylo sjednáno, že nájemce provádí běžnou údržbu předmětu nájmu na své náklady, jako např. vyčištění odpadů, pročištění topidel, udržovací servisní práce movitého vybavení. V čl. V. bod 5 smlouvy bylo ujednáno, že v případě skončení nájmu uvede nájemce, před předáním bytu pronajímateli, byt na vlastní náklady do původního stavu, vymaluje, zrenovuje s výjimkou drobného opotřebení. Nájemné bylo sjednáno od ledna 2019 ve výši 17 000 Kč, splatné vždy do 15. dne běžného měsíce. Žalovaní dne 1.11.2017 zaplatili žalobkyni kauci ve výši 15 500 Kč (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 1.11.2017, dodatkem [číslo] z 23.1.2018, příjmový doklad ze dne 1.11.2017). Nájem žalovaných byl ukončen ke dne 31.1.2021 a to na základě dohody o skončení nájmu ze dne 31.1.2021 a byt byl předán téhož dne pronajímateli s tím, že v bytě byly zjištěny závady jako chybějící žárovky, přetrhané řetízky žaluzií, chybějící ukončení garnýží, ulomená klika okna v kuchyni, chybějící záclony; žalovanými byla sdělena adresa pro doručení vyúčtování [obec a číslo], [ulice a číslo] (prokázáno smlouvou o skončení nájmu a předávacím protokolem). Žalovaní za trvání nájmu zaplatili dne 25.9.2020 částku 2 459 Kč za opravu a roční servis plynospotřebiče (prokázáno daňovým dokladem [číslo] ze dne 25.9.2020). 6. Žalobkyně jako pronajímatel uzavřela se žalovanými jako nájemci nájemní smlouvu k bytu v [obec a číslo], [ulice a číslo] již dne 7.1.2016, na základě této smlouvy měli v souladu s čl. III. žalovaní zaplatit žalobkyni kauci ve výši 15 500 Kč při podpisu smlouvy částku 15 500 Kč do 15.3.2016. Žalovaní zaplatili dne 7.1.2016 kauci ve výši 15 500 Kč. Další část kauce podle smlouvy ve výši 15 500 Kč zaplacena nebyla (prokázáno e-mailem ze dne 4.1.2017). Dne 31.10.2017 byla žalovaným vrácena kauce ve výši 15 500 Kč (prokázáno nájemní smlouvu ze dne 7.1.2016, příjmovým pokladním dokladem ze dne 7.1.2016 a výdajovým dokladem [číslo] ze dne 31.10.2017). 7. Žalovaným byla zasílána předžalobní výzva ze dne 21.5.2021 na adresu [adresa žalovaného a žalované]. Žalovaní dne 15.7.2021 uhradili žalobkyni částku 35 810 Kč (prokázáno potvrzením [anonymizována dvě slova] ze dne 24.1.2022). Dopisem právní zástupkyně žalovaných ze dne 22.6.2021 žalovaní potvrdili doručení vyčíslení nároků žalobkyně ze dne 25.2.2021 v souvislosti se skončením nájmu žalovaných; dopisem ze dne 16.7.2021 žalovaní potvrdili svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 68 000 Kč jako dlužné nájemné a částku 14 310 Kč jako dluh na službách a současně vznesli započtení částky 46 500 Kč jako uhrazené kauce, takže dluh vůči žalobkyni činil 35 810 Kč, který byl žalovaný uhrazen dne 16.7.2021 (dopis právní zástupkyně žalovaných právnímu zástupci žalobkyně ze dne 16.7.2021). 8. Žalobkyně dne 25.2.2021 zaplatila za opravu bytu [číslo] dříve v nájmu žalovaných částku 51 500 Kč (prokázáno fakturou č. 2021 a oznámením o provedení příkazu k úhradě ze dne 25.2.2021). 9. S ohledem na shora uvedené skutečnosti má soud za prokázané, že žalovaní jako nájemci nezaplatili žalobkyni jako pronajímateli nájemné za období říjen 2020 až leden 2021 ve výši 17 000 Kč měsíčně, splatných vždy do 15. dne běžného měsíce tj. 68 000 Kč (4krát 17 000 Kč). Dne 15.7.2021 byla žalovanými zaplacena na dlužné nájemné částka 21 500 Kč. Kauce ve výši 15 500 Kč zaplacená žalovanými na základě předcházející nájemní smlouvy, byla žalovaným dne 31.10.2017 vrácena. Kauce zaplacená žalovanými na základě nájemní smlouvy ze dne 1.11.2017 ve výši 15 500 Kč byla žalobkyní započtena na další pohledávku žalobkyně, která vznikla v souvislosti s opravami předmětu nájmu po skončení nájmu žalovaných, kdy žalobkyně zaplatila za opravy částku 51 500 Kč. Žalovaným bylo celkové vyúčtování ze dne 25.2.2021 jednotlivých nároků žalobkyně v souvislosti s dlužným nájemným, dluhem na službách, opravách bytu doručeno. Žalovaní zaplatili v souvislosti s revizí a opravou plynospotřebiče dne 25.9.2020 částku 2 459 Kč. 10. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, např. e-mailovou komunikací, avšak tyto důkazy soud nehodnotí, neboť nejsou podstatné pro rozhodnutí v tomto sporu. Dále soud neprovedl navrhovaný výslech žalovaných a to k otázce údajné úhrady další částky 15 500 Kč jako kauce v souvislosti s uzavřením nájemní smlouvy ze dne 7.1.2016, neboť jej považoval za irelevantní, když skutečnost, že žalovaní uhradili uvedenou částku je možno věrohodně prokázat např. výpisem z účtu či příjmovým dokladem, ostatně v dalších případech, kdy žalovaní prokazatelně částku na úhradu kauce uhradili, byl jim žalobkyní vydán doklad o úhradě, stejně tak jako v případě, kdy byla žalovaným prokazatelně zaplacená částka 15 500 Kč vrácena. K návrhu žalovaných na provedení důkazu jejich výpovědí je třeba uvést, že novela občanského soudního řádu provedena s účinností od 1. 1. 2021 zákonem č. 30/2020 Sb. již považuje výslech účastníka řízení za důkaz toliko podpůrný, který lze provést jen s jeho souhlasem za předpokladu, že dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak. Výslech účastníka řízení je třeba vždy hodnotit ve smyslu § 132 o. s. ř. se zřetelem k tomu, jaký má účastník řízení k předmětu řízení vztah; v tomto případě lze jen předpokládat, že výpověď žalovaných by nepochybně byla motivována jejich zájmem na úspěchu v řízení. Nadto je vhodné dále uvést, že účastník řízení je sice povinen vypovídat pravdivě (§ 131 odst. 2 věta druhá o. s. ř.), avšak nepravdivá výpověď není sankciovaná případným trestním postihem jako v případě svědka podle § 126 o. s. ř. 11. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutkový stav. 12. Soud po provedeném dokazování posoudil věc po právní stránce následovně: Podle ust. § 2201 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ust. § 2217 odst. 1 o.z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výš