5 C 220/2021-29 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 5. 8. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení 5 151 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], a.s., poskytla paní [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé dne 8. 11. 2020 (dále jen„ zůstavitelka“) na základě smlouvy o úvěru ze dne 9. 10. 2006 úvěrový rámec. Zůstavitelka vyčerpala celkem 547 120 Kč. Zůstavitelka se zavázala splatit úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % z úvěrového rámce. Žalobkyně přihlásila svou pohledávku do řízení o dědictví s tím, že požaduje zaplacení dlužné částky k datu úmrtí zůstavitelky ve výši 5 151 Kč. Dědické řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] vedené u Okresního osudu v [obec] bylo pravomocně skončeno dne 14, 4, 2021. Za pohledávku žalobkyně odpovídá žalovaný. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem ve [země], žalovaný je státním občanem České republiky, pravomoc českých soudů tak vyplývá z čl. 4 Nařízení EU č. 1215/2012. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.). 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř., v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla zůstavitelce na základě žádosti revolvingový spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem (Žádost/smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 9. 10. 2006). Zůstavitelka ke dni úmrtí vyčerpala 547 120 Kč a dlužila celkem 5 151 Kč (Výpis z úvěrového účtu). Žalobkyně přihlásila pohledávku do dědického řízení vedeného u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. [spisová značka], které bylo pravomocně skončeno dne 14. 4. 2021 s tím, že nabytí dědictví bylo potvrzeno žalovanému jako jedinému dědici a mezi pasivy pozůstalosti je i pohledávka žalobkyně (přihláškou, Usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 14. 4. 2021 č. j. [číslo jednací]). Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ani přes předžalobní výzvu (Výzva k zaplacení dluhu ze dne 4. 6. 2021). 7. Po právní stránce soud posoudil věc dle podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o.z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dále soud postupoval dle ust. § 1701 odst. 1 o. z., které stanoví, že dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. Soud má za to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I., tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 2 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Lhůtu k plnění výroku I. a II. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.