5 C 273/2022-14 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 23. 9. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 559 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu o škodovém pojištění rodinných domů a bytových jednotek - bydlení s asistencí ([číslo]), přičemž pojistné bylo sjednáno na dobu neurčitou s pojistným splatným ročně. Žalovaný pojistné za období od 31. 5. 2021 do 21. 9. 2021 neuhradil a dlužné pojistné za předmětné období činí 1 359 Kč. Nad rámec dlužného pojistného žalobkyně požaduje částku 200 Kč představující náklady na upomínání. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl k její úhradě vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Ukrajiny s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 30. 5. 2018 platně uzavřena pojistná smlouvu, jejímž předmětem bylo škodové pojištění rodinných domů a bytových jednotek - bydlení s asistencí, s ročním pojistným sjednaným za první období na částku 4 369 Kč a počátkem pojištění sjednaným na den 31. 5. 2018 (prokázáno Pojistnou smlouvou o škodovém pojištění rodinných domů a bytových jednotek – bydlení s asistencí). Žalobkyně zaslala žalovanému vyúčtování předpisu pojistného na částku 4 369 Kč s datem s platnosti dne 31. 5. 2020 (prokázáno Vyúčtováním pojistného ze dne 9. 4. 2020). Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 31. 5. 2021 do 21. 9. 2021, ač byl vyzván k úhradě dlužného pojistného a zároveň byl upozorněn na možný zánik pojištění v případě neuhrazení dlužné částky ve stanovené lhůtě (prokázáno Výzvou k zaplacení dlužného pojistného; Informací o zániku pojistné smlouvy). Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, avšak dlužnou částku žalobkyni dosud neuhradil (prokázáno Upomínkou dlužné částky před podáním žaloby ze dne 6. 11. 2021; Předžalobní upomínkou ze dne 29. 8. 2022 vč. poštovního podacího archu). 6. Po právní stránce soud zhodnotil předmětný spor tak, že žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění k datu uzavření smlouvy (dále jen„ občanský zákoník“), kdy podle odstavce 1 tohoto ustanovení se pojistník zavazuje pojistiteli hradit pojistné. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Žalovaný nesplnil své smluvní povinnosti a neuhradil dlužné pojistné za výše uvedené období. Žalobkyně tak oprávněně požaduje v souladu s § 2782 odst. 1 občanského zákoníku toto dlužné pojistné. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, přiznal soud žalobkyni s odkazem na § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, také nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Při právním posouzení nárokovaných nákladů spojených s upomínáním ve výši 200 Kč (které žalobkyně požaduje s odkazem na sazebník administrativních poplatků, který zveřejňuje na svých internetových stránkách a obchodních místech) soud vyšel ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013 ke smlouvám o propagaci reklamní plochy, kde bylo mj. vysloveno, že dle ust. § 55 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, je neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá. Ze shora uvedených důvodů soud shledal ujednání o poplatku neplatným dle ust. §§ 1813 a 1814 o.z., a žalobkyni náklady na upomínání ve smyslu ust. §§ 2048 až 2052 o.z. nepřiznal. 8. S ohledem na shora uvedené soud žalobě nevyhověl v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 552,96 Kč, přičemž tato částka představuje 74,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 87,17 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 12,83 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 559 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; předžalobní výzva; žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 10. Lhůty k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 11. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, uhradila soudní poplatek dle Položky 2. bodu 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zSOP“) ve výši 400 Kč. Jelikož elektronický platební rozkaz nebyl vydán, když se žalovaného nepodařilo ztotožnit v systému [příjmení], soud pokračoval v řízení. Proto soud ve výroku IV. vyzval žalobkyni, aby doplatila soudní poplatek ve výši 600 Kč dle položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků zSOP ve lhůtě určené dle § 7 odst. 1 zSOP.