5 C 278/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 350,30 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu, na základě které se zavázala do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] (dále jen„ odběrné místo“) dodávat zemní plyn a žalovaný se zavázal za tyto služby hradit stanovenou cenu. Žalovanému byla dne 11. 3. 2021 vystavena faktura se splatností dne 1. 4. 2021 na částku 2 350,30 Kč. Žalovaný se s úhradou dané faktury dostal do prodlení, přičemž ani přes výzvy žalobkyně neuhradil do podání žaloby ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Slovenské republiky s bydlištěm ve Slovenské republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána místem poskytování dodávky zemního plynu v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. b) druhý odsek nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutí bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř., v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o připojení k distribuční soustavě a smlouvu o sdružených dodávkách zemního plynu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat zemní plyn a s tím spojené služby do odběrného místa a závazek žalovaného zemní plyn odebírat a platit žalobkyni cenu dodávky plynu dle stanoveného ceníku (Smlouvou o sdružených službách dodávky zemního plynu [číslo] ze dne 7. 6. 2019; Smlouvou o připojení k distribuční soustavě [číslo] ze dne 7. 6. 2019). Žalovanému byla vystavena faktura za období 13. 11. 2020 – 8. 3. 2021 na částku 2 350,30 Kč se splatností 1. 4. 2021 (Fakturou [číslo] ze dne 11. 3. 2021). Žalovaný na předmětnou fakturu do data splatnosti neuhradil ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho (Předžalobní upomínkou ze dne 16. 8. 2021 vč. dodejky). 7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. 8. Po právní stránce soud posoudil věc dle podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, kdy smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Dle § 62 odst. 2 písm. i) energetického zákona je zákazník povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky. 9. Žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, a neuhradil jej ani přes předžalobní výzvu žalobkyně, tudíž se dostal dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení, ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury, tj. od 2. 4. 2021. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě co do žalované částky. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 726 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 2 350,30 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení; návrh ve věci samé) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 12. K aplikaci § 14b a. t. soud uvádí, že jsou naplněny podmínky odst. 1 citovaného ustanovení, neboť předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení a řízení bylo zahájeno žalobou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Žaloba se týká nároku z dlužných plateb za odběr plynu. Samotné smlouvy o odběru plynu jsou formulářové a žalobkyně v podaných žalobách mění pouze údaje o odběrateli, faktuře, fakturované částce, fakturačním období, splatnosti, číslu měřidla a jeho spotřebě. Taková činnost nemá charakter právní služby, ale jedná se spíše o úkony administrativní. Tomu odpovídá i skutečnost, že samotný text žaloby je zcela standardizovaný, neměnný a je do něj pouze vložena tabulka s konkrétními údaji týkajícími se konkrétního žalovaného. 13. Výrok III. je v souladu s ust. položky 2 odst. 2 Sazebníku zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, kdy žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč, neboť soud nevydal elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, když výše doplatku soudního poplatku byla stanovena do výše položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku. 14. Lhůtu k plnění výroku I. a II. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.