5 C 284/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 1. 1. 2021 se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Dle tvrzení strany žalující požaduje žalobkyně po žalovaném částku ve výši 8 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně obohatil bez spravedlivého důvodu a žalobkyně tak po žalovaném požaduje vydat to, oč se obohatil. Žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení, avšak neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 5. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Na bankovní účet č. [bankovní účet], jejímž majitelem je žalovaný, byla v lednu 2019 připsána částka ve výši 8 000 Kč z účtu právní předchůdkyně žalobkyně (Výpisem z běžného účtu; [právnická osoba] ze dne 12. 11. 2021). Dne 1. 1. 2021 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno současně s výzvou k úhradě dlužné částky (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 vč. Přílohy; Oznámením o postoupení pohledávky; Výzvou k úhradě dlužné částky vč. Podacího lístku ze dne 16. 5. 2021). 6. Po právní stránce soud posoudil postoupení pohledávky za žalovaným v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) a dluh žalovaného dle § 2991 o.z., jako bezdůvodné obohacení, kdy se žalovaný bezdůvodně obohatil tím, že mu byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka ve výši 8 000 Kč bez právního důvodu, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného. Vzhledem k tomu, že se žalovaný bezdůvodně obohatil, vznikla mu povinnost vydat to, oč se obohatil, tedy částku ve výši 8 000 Kč. Žalovaný ničeho nedoložil, ani se k žalobě nijak nevyjádřil, že by předmětnou částku již uhradil, má tak soud za to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I., tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a soud o něm rozhodl návrhem žalobkyně, tj. desátým dnem po dni následujícím od odeslání předžalobní výzvy. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 8 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (tj. převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé), jednoho úkonu ve výši 750 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 976,50 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 8. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, uhradila soudní poplatek dle Položky 2. bodu 1 písm. b) zákona [číslo] Sb, o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zSOP“) ve výši 400 Kč a elektronický platební rozkaz nebyl vydán, soud pokračoval v řízení. Soud tedy ve výroku III. vyzval žalobkyni, aby doplatila soudní poplatek ve výši 600 Kč dle položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků zSOP. 9. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř., lhůtu k doplacení soudního poplatku soud ve výroku III. stanovil dle § 7 odst. 1 zSOP.