59 C 134/2022-56 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou, podanou [název soudu] dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 7 368 Kč s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyně k odůvodnění dále uvedla, že žalovaný, coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500cm3, [registrační značka], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], který je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl od [datum] do [datum] k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli pro něj tato povinnost vyplývala z ust. § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž žalobkyni dle ust. § 4 odst. 1 citovaného zákona vznikl nárok na příspěvek splatný ke dni [datum], tj. po uplynutí nejméně 30-ti denní lhůty od doručení výzvy k zaplacení příspěvku. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nikterak nereagoval a požadovaný příspěvek neuhradil, vyzvala jej žalobkyně před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou odeslanou dne [datum], žalovaný však ani přes tuto skutečnost na dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně se tak na žalovaném domáhá částky v celkové výši 7 368 Kč, sestávající z částky ve výši 7 068 Kč představující příspěvek, a dále z částky ve výši 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 1. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v [země], žalovaný je státním občanem [anonymizována tři slova] s bydlištěm v [země]. Vzhledem k tomu, že žalovaný má na území [země] bydliště dle [číslo listu] [anonymizována tři slova] a [ustanovení právního předpisu EU] (dále jen„ Nařízení“), posoudil soud svou pravomoc dle [číslo] [anonymizováno]. Rozhodné právo určil soud právo české v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení [anonymizována dvě slova] a [ustanovení právního předpisu EU]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a usnesení s výzvou vyjádřit se k žalobě a usnesení s výzvou zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 59 C 134/2022 - 13 doručena dle ust. § 49 odst. 2, 4 a 50l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) dne [datum]. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nejedná se o věc vypočtenou v ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř. a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření se k soudem zamýšlenému rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), bylo ve věci postupováno podle § 115a o. s. ř. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl v období od [datum] do [datum] provozovatelem osobního automobilu tovární značky [jméno] – [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] ([příjmení] vozidla). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] výzvou ze dne [datum] ([anonymizováno] k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum] včetně [anonymizováno] o zásilce – internetové stránky [anonymizována dvě slova]). Žalobkyně žalovaného následně dne [datum] upomenula o úhradu nedoplatku do garančního fondu [anonymizována dvě slova] o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum]). Žalobkyně žalovaného dále dne [datum] podruhé upomenula o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], kdy za tuto upomínku žalovanému naúčtovala poplatek ve výši 300 Kč (II. upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum] včetně kopie doručenky). Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum] (předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně kopie výseku podacího poštovního archu). 5. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování soud věc po právní stránce posoudil takto: 6. Dle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Dle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 8. Dle ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 9. Dle ust. § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví [stát. instituce] vyhláškou. 10. Dle ust. § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [obec] kanceláře pojistitelů, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [obec] kanceláři pojistitelů okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [obec] kanceláře pojistitelů uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [obec] kanceláře pojistitelů u soudu. 11. Dle ust. § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ Vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 ve výši 93 Kč. 12. Dle ust. § 2a [anonymizováno] výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 13. Dle ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v období od [datum] do [datum] provozovatelem osobního automobilu tovární značky [jméno] – [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova], přičemž v tomto období porušil povinnost pro něj vyplývající ze zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když k tomuto vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž žalobkyni vzniklo právo po něm požadovat příspěvek do garančního fondu. Nárok žalobkyně v rozsahu co do částky 7 068 Kč představující předmětný příspěvek do garančního fondu žalobkyně (76 dní x 93 Kč/den), jakož i její nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 dle ust. § 2a [anonymizováno] ve spojení s ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, soud proto shledal důvodným. Žalobkyni vzniklo též právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni, kdy měl být příspěvek do garančního fondu uhrazen. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.