8 C 29/2022-46 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou soudu dne 16. 4. 2021, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 47 331 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že její právní předchůdce [právnická osoba] (dále jen„ banka“) uzavřel s žalovaným dne 1. 7. 2019 smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] která je smlouvou o úvěru. Obsahem smlouvy byl závazek banky poskytnout žalovanému úvěrový rámec do výše 46 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet povinnou minimální měsíční splátkou z čerpaných prostředků s tím, že se zároveň zavázal hradit bance veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty s odkazem na ceník účinný v době jejich splatnosti. Žalovaný své povinnosti neplnil a banka tak přistoupila dne 5. 3. 2020 k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši 45 815 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 5 042,15 Kč, poplatky ve výši 1 516 Kč, smluvní úrok ve výši 23,99 % ročně z částky 45 815 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 45 815 Kč ve výši 10 % ročně od 16. 6. 2020 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 7. 2020 byla pohledávka postoupena na [právnická osoba] a.s. a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 7. 2020 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud nařídil jednání na den 3. 10. 2022. Právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, bylo tedy jednáno v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. Současně bylo jednáno v přítomnosti opatrovníka žalovaného, jehož pobyt se nepodařilo zjistit. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy. 5. Z návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty bylo zjištěno, že mezi bankou a žalovaným byla dne 1. 7. 2019 uzavřena smlouva označená jako smlouva o vydání kreditní karty [číslo]. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 46 000 Kč, který mohl čerpat prostřednictvím vydané kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla úročena úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně pro bezhotovostní transakce a sazbou 29,99 % ročně pro hotovostní transakce. Žalovaný se úvěr zavázal splácet splátkou v měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře. Žalovaný se dále zavázal hradit poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty. Nedílnou součástí smlouvy byly mimo jiné obchodní podmínky a ceník. Z obchodních podmínek bylo zjištěno, že mezi stranami bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru, je banka oprávněna požadovat předčasné splacení úvěru. 6. Z výpisu z účtu kreditní karty bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr skrze kreditní kartu, avšak svou povinnost splácet čerpaný úvěr neplnil. Ke dni 2. 3. 2020 činil konečný zůstatek - 52 373,15 Kč. 7. Z prohlášení o okamžité splatnosti dluhu a poštovního archu bylo zjištěno, že jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, banka přistoupila ke zesplatnění veškerých pohledávek ke dni 5. 3. 2020 dopisem ze dne 10. 3. 2020, který byl odeslán téhož dne a žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky. 8. Ze smluv o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena nejprve na [právnická osoba] a.s. a následně na žalobkyni. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že žalovaný byl vyrozuměn o změně v osobě věřitele. 10. Předžalobní výzvou bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala dne 16. 11. 2020 před podáním žaloby žalovaného k úhradě dlužné částky. 11. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. 12. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že dne 1. 7. 2019 byla mezi bankou a žalovaným uzavřena smlouva označená jako smlouva o vydání kreditní karty, v rámci níž byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 46 000 Kč, který mohl čerpat prostřednictvím vydané kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla úročena úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně pro bezhotovostní transakce a sazbou 29,99 % ročně pro hotovostní transakce. Žalovaný se úvěr zavázal splácet v měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře. Žalovaný se dále zavázal hradit poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty. Žalovaný úvěr nesplácel a ke dni 2. 3. 2020 činil konečný zůstatek - 52 373,15 Kč. Banka výzvou ze dne 10. 3. 2020 využila svého práva požadovat po žalovaném předčasné splacení úvěru s tím, že tato výzva byla žalovanému odeslána téhož dne a zároveň byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky. Banka postoupila pohledávku za žalovaným dne 7. 7. 2020 na [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba] a.s. ji postoupila na žalobkyni dne 8. 7. 2020. Žalovaný dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky. 13. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), kdy smlouva o vydání kreditní karty je smlouvou o úvěru, kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr. Žalovaný však neplnil svou povinnost splácet řádně a včas čerpaný úvěr, tudíž se dostala dle § 1968 o.z. do prodlení se zaplacením svého dluhu a podle § 1970 o.z. vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky též zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s § 1879 a 1880 o.z. na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. 15. Soud důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně svůj nárok řádně zargumentovala a doložila, přičemž o něm soud nemá žádné pochybnosti, žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 072 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 894 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 47 331 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. K ponížení oproti návrhu došlo dle § 14b a.t., neboť soud shledal, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, když žalobu tohoto znění žalobkyně jistě uplatňuje i v řadě dalších věcí. 17. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.