8 C 354/2021-33 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 27. 10. 2021, doručenou soudu téhož dne, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 400 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 12. 9. 2018 byla mezi žalobkyní (jako zapůjčitelem) a žalovaným (jako vydlužitelem) uzavřena smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem bylo zapůjčení finančních prostředků ve výši 400 000 Kč s tím, že částka 200 000 Kč byla žalovanému odeslána bankovním převodem a částka 200 000 Kč byla žalovanému dne 12. 9. 2018 předána v hotovosti. Účastníci se dohodli, že žalovaný vrátí žalobkyni zápůjčku zpět nejpozději v termínu do 22. 9. 2021. Dle uzavřené smlouvy byl z předmětné zápůjčky smluvní úrok, a to ve výši 3 % p.a., který měl být vyplacen každoročně v termínu od 22. 9. až do vrácení zápůjčky. V případě, že zápůjčka a úroky nebudou do sjednaného data uhrazeny ve stanoveném termínu, byl dohodnut smluvní úrok ve výši 0,01 % za každý den prodlení ze zůstatku zápůjčky. Dne 1. 10. 2019 žalovaný uhradil žalobkyni na její účet částku 10 000 Kč, tj. část úroku za půjčenou jistinu dle smlouvy. V souladu s platnou právní úpravou má placení úroků účinky uznání dluhu (tzv. konkludentní uznání dluhu dle § 2054 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)), a to ohledně částky, ze které se úroky platí. Další dlužné částky (úrok z půjčené částky v roce 2020, úroky z půjčené částky v roce 2021 a celá dlužná jistina) zůstaly nezaplaceny i po zaslání předžalobní upomínky. Současně právní zástupce žalobkyně zjistil, že žalovaný bezprostředně po uzavření předmětné smlouvy převedl své nemovitosti (byt přes 100m2 s příslušnými spoluvlastnickými podíly na domě a pozemcích) v k.ú. [část obce], [obec a číslo] na svého syna [jméno] [celé jméno žalovaného] darovací smlouvou ze dne 21. 9. 2018. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že v zaslaných dokumentech chybí plná moc advokátky. Žalobkyně své nároky nijak nedokládá (bankovní výpisy nebo příjmový, eventuálně výdajový doklad). Dle žalovaného tak žalobkyně neunáší své důkazní břemeno, když v žalobě tvrdí celou řadu skutečností, avšak tyto vůbec ničím nedokládá. Podaná žaloba ještě sama o sobě závazkový vztah nezakládá. Po předložení relevantních důkazů se žalovaný podrobně vyjádří k nedůstojnému a lživému obsahu v žalobě. Navrhuje, aby soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl. 3. Podáním ze dne 4. 1. 2022 (soudu doručeno dne 6. 1. 2022) žalobkyně sdělila, že žalovaný dne 10. 12. 2021 uhradil část dluhu ve výši 200 000 Kč. Toto žalobkyně zopakovala při ústním jednání konaném dne 2. 3. 2022 s tím, že v tomto rozsahu (částce 200 000 Kč) bere podanou žalobu zpět. 4. Na základě toho, že byly naplněny zákonné podmínky pro částečné zastavení řízení dle § 96 odst. 1 a 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku. Dle ustanovení § 96 odst. 3 a 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, není vyžadován souhlas ostatních účastníků se zpětvzetím. 5. Při jednání konaném dne 2. 3. 2022 soud provedl dokazování listinnými důkazy. 6. Ze smlouvy o zápůjčce z 12. 9. 2018 bylo zjištěno, že předmětem smlouvy je zápůjčka finančních prostředků ve výši 400 000 Kč pro potřebu podnikatelského [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně se zavázala uhradit zápůjčku ve výši 400 000 Kč žalovanému v termínu do 12. 9. 2018 v hotovosti nebo na účet č.ú. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit zpět nejpozději dne 22. 9. 2021, a to v hotovosti nebo vložením peněz na účet zapůjčitele. Úrok z poskytnuté zápůjčky byl stanoven na 3 % p.a. a bude vyplacen každoročně v termínu od 22. 9. až do vrácení zápůjčky. V případě, že zápůjčka a úroky nebudou uhrazeny ve stanoveném termínu, byl dohodnut úrok z prodlení ve výši 0,01 % za každý den prodlení ze zůstatku zápůjčky. 7. Z dopisu z 30. 9. 2021 s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím své zástupkyně žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. Z podacího lístku vyplývá, že byl tento dopis odeslán téhož dne. 8. Z výpisu z živnostenského rejstříku ze dne 17. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný je podnikající osobou ([IČO]) s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. 9. Z e-mailu z 6. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl tohoto dne vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě dlužných částek s tím, aby předmětnou advokátní kancelář kontaktoval za účelem řešení dané situace. 10. Z výpisu z [příjmení] [příjmení] č.ú. [bankovní účet] za období od 1. 9. 2018 do 30. 9. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně vybrala dne 12. 9. 2018 z bankomatu [příjmení] [příjmení] 2056 [ulice a číslo], [PSČ] [obec] z účtu dvakrát částku 100 000 Kč. 11. Z výpisu z [obec] spořitelny č.ú. [bankovní účet] za období od 1. 9. 2018 do 30. 9. 2018 a od 1. 10. 2019 do 31. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně dne 12. 9. 2018 zaslala na účet žalovaného č. ú. [bankovní účet] částku ve výši 200 000 Kč; dne 1. 10. 2019 žalovaný uhradil na tento účet žalobkyně ze svého účtu částku 10 000 Kč. 12. Z přehledu vlastnictví a jiných věcných práv k 12. 9. 2018 bylo zjištěno, že k tomuto dni byl vlastníkem bytové jednotky se spoluvlastnickým podílem [číslo] na [list vlastnictví], [číslo] – katastrální území Strašnice žalovaný. Z výpisu z katastru nemovitostí k 5. 10. 2018 bylo zjištěno, že vlastníkem tohoto bytu je [jméno] [celé jméno žalovaného], který bytovou jednotku nabyl na základě darovací smlouvy ze dne 21. 9. 2018. Zástupce žalobkyně k tomu uvedla, že se z časové souvislosti domnívá, že nemovitost v katastrálním území Strašnice byla žalovaným převedena na syna [jméno] [celé jméno žalovaného] zcela účelově v souvislosti s touto půjčkou. 13. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. 14. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 400 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit nejpozději v termínu do 22. 9. 2021 s tím, že dle uzavřené smlouvy byl z předmětné zápůjčky stanoven smluvní úrok, a to ve výši 3 % p.a., který měl být vyplacen každoročně v termínu od 22. 9. až do vrácení zápůjčky. V případě, že zápůjčka a úroky nebudou do sjednaného data uhrazeny ve stanoveném termínu, byl dohodnut smluvní úrok ve výši 0,01 % za každý den prodlení ze zůstatku zápůjčky. Žalovaný však řádně a včas své dluhy neplnil, když zaslal pouze dne 1. 10. 2019 žalobkyni částku 10 000 Kč jako splátku části úroků. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak poté uhradil pouze částku ve výši 200 000 Kč. 15. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Účastníci mezi sebou sjednali smlouvu o zápůjčce dle ust. § 2390 a násl. o.z., dle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Žalovaný jako vydlužitel, doposud nevrátil žalobkyni jako zapůjčiteli celou zapůjčenou finanční částku a úroky a porušil tak své povinnosti vyplývající ze smlouvy. Podle § 2054 odst. 1 o.z. placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. Podle § 2054 odst. 2 o.z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Soud důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně svůj nárok řádně zargumentovala a doložila, přičemž o něm soud nemá žádné pochybnosti. Jestliže žalovaný namítá, že nárok nebyl řádně doložen, soud provedl shora uvedené listinné důkazy, které měl k dispozici, a které považuje za dostatečně prokazující předmětný nárok. Pokud pak žalovaný zápůjčku zpochybňuje, ve spise je založena kopie smlouvy o zápůjčce, na níž je jeho podpis a v neposlední řadě soud souhlasí s právním názorem zástupce žalobkyně, že placením úroků došlo dle ustanovení § 2054 odst. 1 o.z. k uznání dluhu, následně částečným plně