9 C 105/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 8. 3. 2022, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 7 590 Kč s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná aniž by se na výzvu přepravního kontrolora prokázala platnými jízdními doklady, dne 21. 5. 2019 použila ke své přepravě trolejbus linky 060, č. vozu 613, za což jí bylo účtováno jízdné ve výši 18 Kč plus přirážka ve výši 1 500 Kč, dále dne 24.5.2019 použila ke své přepravě trolejbus linky 057, č. vozu 606, za což jí bylo účtováno jízdné ve výši 18 Kč plus přirážka ve výši 1 500 Kč, dále dne 29.6.2019 použila ke své přepravě trolejbus linky 062, č. vozu 416, za což jí bylo účtováno jízdné ve výši 18 Kč plus přirážka ve výši 1 500 Kč, dále dne 10.9.2019 použila ke své přepravě trolejbus linky 057, č. vozu 618, za což jí bylo účtováno jízdné ve výši 18 Kč plus přirážka ve výši 1 500 Kč a dále dne 19.9.2019 použila ke své přepravě trolejbus linky 057, č. vozu 561, za což jí bylo účtováno jízdné ve výši 18 Kč plus přirážka ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, na dluh však nebylo uhrazeno ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba a usnesení s výzvou vyjádřit se k žalobě a usnesení s výzvou, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání ze dne 10. 10. 2022, č. j. [číslo jednací], doručena dle § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) dne 24. 10. 2022. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nejedná se o věc vypočtenou v ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř. a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření se k soudem zamýšlenému rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), bylo ve věci postupováno podle § 115a o. s. ř. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole a přílohy [číslo] soud zjistil, že žalovaná dne 21. 5. 2019 použila ke své přepravě trolejbus linky 060, č. vozu 613, aniž by se prokázala platným jízdním dokladem, za což jí bylo účtováno jízdné ve výši 18 Kč plus přirážka ve výši 1 500 Kč (zápisem o provedené přepravní kontrole a přílohou [číslo]). Ze zápisu o provedené přepravní kontrole a přílohy [číslo] soud zjistil, že žalovaná dne 24. 5. 2019 použila ke své přepravě trolejbus linky 057, č. vozu 606, aniž by se prokázala platným jízdním dokladem, za což jí bylo účtováno jízdné ve výši 18 Kč plus přirážka ve výši 1 500 Kč (zápisem o provedené přepravní kontrole a přílohou [číslo]). Ze zápisu o provedené přepravní kontrole a přílohy [číslo] soud zjistil, že žalovaná dne 29. 6. 2019 použila ke své přepravě trolejbus linky 062, č. vozu 416, aniž by se prokázala platným jízdním dokladem, za což jí bylo účtováno jízdné ve výši 18 Kč plus přirážka ve výši 1 500 Kč (zápisem o provedené přepravní kontrole a přílohou [číslo]). Ze zápisu o provedené přepravní kontrole a přílohy [číslo] soud zjistil, že žalovaná dne 10. 9. 2019 použila ke své přepravě trolejbus linky 057, č. vozu 618, aniž by se prokázala platným jízdním dokladem, za což jí bylo účtováno jízdné ve výši 18 Kč plus přirážka ve výši 1 500 Kč (zápisem o provedené přepravní kontrole a přílohou [číslo]). Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] soud zjistil, že žalovaná dne 19. 9. 2019 použila ke své přepravě trolejbus linky 057, č. vozu 561, aniž by se prokázala platným jízdním dokladem, za což jí bylo účtováno jízdné ve výši 18 Kč plus přirážka ve výši 1 500 Kč (zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo]). Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 8. 9. 2021 (předžalobní upomínkou včetně kopie vrácené obálky). 5. Podle § 18a odst. 1 zák. č. 111/1994 Sb. řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je, mimo jiné, oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobními údaji. 6. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. je cestující povinen, mimo jiné, se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. 7. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 8. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 9. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná se ani v jednom ze shora uvedených případů na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem a protože ani v jednom případě nezaplatila jízdné, jakož ani přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný. Jelikož žalovaná nezaplatila žalovanou částku ke dni její splatnosti, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení ve smyslu ust. § 1968 o. z., pročež soud žalobkyni přiznal též úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 13. Lhůta k plnění byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.