9 C 17/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 21.04.2022, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 3 355 Kč s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyně k odůvodnění dále uvedla, že žalovaný, coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], který je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl od 13.04.2019 do 29.05.2019 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli pro něj tato povinnost vyplývala z ust. § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž žalobkyni dle ust. § 4 odst. 1 citovaného zákona vznikl nárok na příspěvek splatný ke dni 06.10.2019, tj. po uplynutí nejméně 30-ti denní lhůty od doručení výzvy k zaplacení příspěvku. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nikterak nereagoval a požadovaný příspěvek neuhradil, vyzvala jej žalobkyně před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou odeslanou dne 07.12.2021, žalovaný však ani přes tuto skutečnost na dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně se tak na žalovaném domáhá částky v celkové výši 3 355 Kč, sestávající z částky ve výši 3 055 Kč představující příspěvek, a dále z částky ve výši 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a usnesení s výzvou vyjádřit se k žalobě a usnesení s výzvou zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání ze dne 28.07.2022, č. j. [číslo jednací] doručena dle ust. § 49 odst. 2, 4 a 50l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) dne 18.08.2022. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nejedná se o věc vypočtenou v ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř. a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření se k soudem zamýšlenému rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), bylo ve věci postupováno podle § 115a o. s. ř. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl v období od 13.04.2019 do 29.05.2019 provozovatelem osobního automobilu tovární značky [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (Sdělením oddělení evidence motorových a přípojných vozidel a odbavování občanů Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 29.08.2022, Kartou vozidla). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP výzvou ze dne 22.08.2019 (Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 22.08.2019 včetně Informace o zásilce – internetové stránky České pošty, s. p.). Žalobkyně žalovaného následně dne 06.11.2019 upomenula o úhradu nedoplatku do garančního fondu ČKP (Upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 06.11.2019). Žalobkyně žalovaného dále dne 15.01.2020 podruhé upomenula o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP, kdy za tuto upomínku žalovanému naúčtovala poplatek ve výši 300 Kč (II. upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 15.01.2020 včetně kopie doručenky). Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 07.12.2021 (předžalobní upomínkou ze dne 07.12.2021 včetně kopie výseku podacího poštovního archu). 5. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování soud věc po právní stránce posoudil takto: 6. Dle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Dle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 8. Dle ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit České kanceláři pojistitelů náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 9. Dle ust. § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 10. Dle ust. § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů České kanceláře pojistitelů, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit České kanceláři pojistitelů okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti České kanceláře pojistitelů uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů České kanceláře pojistitelů u soudu. 11. Dle ust. § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ Vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. 12. Dle ust. § 2a Vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 13. Dle ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v období od 13.04.2019 do 29.05.2019 provozovatelem osobního automobilu tovární značky [anonymizována dvě slova], [registrační značka], přičemž v tomto období porušil povinnost pro něj vyplývající ze zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když k tomuto vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž žalobkyni vzniklo právo po něm požadovat příspěvek do garančního fondu. Nárok žalobkyně v rozsahu co do částky 3 055 Kč představující předmětný příspěvek do garančního fondu žalobkyně (47 dní x 65 Kč/den), jakož i její nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 dle ust. § 2a Vyhlášky ve spojení s ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, soud proto shledal důvodným. Žalobkyni vzniklo též právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni, kdy měl být příspěvek do garančního fondu uhrazen. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 355 Kč sestávající z částky 200 Kč za pře