9 C 52/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 29. 5. 2022, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 13 405 Kč s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyně k odůvodnění dále uvedla, že žalovaný, coby vlastník / provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], který je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl od 13. 11. 2019 do 30. 1. 2020 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli pro něj tato povinnost vyplývala z ust. § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž žalobkyni dle ust. § 4 odst. 1 citovaného zákona vznikl nárok na příspěvek splatný ke dni 23. 11. 2020, tj. po uplynutí nejméně 30 denní lhůty od doručení výzvy k zaplacení příspěvku, kdy tato výzva byla žalovanému odeslána dne 9. 9. 2020 a doručena dne 24. 9. 2020. Žalovaný k tomuto vozidlu dále neměl sjednáno pojištění odpovědnosti v období od 31. 1. 2021 do 28. 5. 2021, ačkoli pro něj tato povinnost vyplývala z ust. § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž žalobkyni dle ust. § 4 odst. 1 citovaného zákona vznikl nárok na příspěvek splatný ke dni 28. 9. 2021, tj. po uplynutí nejméně 30 denní lhůty od doručení výzvy k zaplacení příspěvku, kdy tato výzva byla žalovanému odeslána dne 15. 7. 2021 a doručena dne 30. 7. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětné výzvy nikterak nereagoval a požadovaný příspěvek neuhradil, vyzvala jej žalobkyně před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaný však ani přes tuto skutečnost na dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně se tak na žalovaném domáhá částky v celkové výši 13 405 Kč sestávající z částek 5 135 Kč a 7 670 Kč představujících příspěvky a dále 2x částky 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a usnesení s výzvou vyjádřit se k žalobě a usnesení s výzvou zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání ze dne 25. 8. 2022, č. j. [číslo jednací] doručena dle ust. § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) dne 16. 9. 2022. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nejedná se o věc vypočtenou v ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř. a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření se k soudem zamýšlenému rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), bylo ve věci postupováno podle § 115a o. s. ř. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl počínaje dnem 13. 11. 2019 vlastníkem / provozovatelem vozidla tovární značky ŠKODA, typu [anonymizováno], [registrační značka] (Sdělením Magistrátu hl. m. Prahy, Odboru dopravně správních činností, Oddělení evidence motorových a přípojných vozidel a odbavování občanů ze dne 21. 9. 2022). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za období od 13. 11. 2019 do 30. 1. 2020 ve výši 5 135 Kč výzvou ze dne 9. 9. 2020 (Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 9. 2020 včetně informace o doručení zásilky). Žalobkyně žalovaného následně dne 31. 12. 2020 upomenula o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP (Upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 31. 12. 2020). Žalobkyně žalovaného dále dne 4. 2. 2021 podruhé upomenula o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP, kdy za tuto upomínku žalovanému naúčtovala poplatek ve výši 300 Kč (II. upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 4. 2. 2021 včetně kopie vrácené obálky). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za období od 31. 1. 2021 do 28. 5. 2021 ve výši 7 670 Kč výzvou ze dne 19. 7. 2021 (Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 19. 7. 2021 včetně printscreenu sledování zásilky PoštaOnline). Žalobkyně žalovaného následně dne 20. 10. 2021 upomenula o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP (Upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 20. 10. 2021). Žalobkyně žalovaného dále dne 11. 11. 2021 podruhé upomenula o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP, kdy za tuto upomínku žalovanému naúčtovala poplatek ve výši 300 Kč (II. upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 11. 11. 2021 včetně kopie vrácené obálky). Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 1. 2. 2022 (Předžalobní upomínkou ze dne 1. 2. 2022 včetně printscreenu sledování zásilky PoštaOnline). 5. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování soud věc po právní stránce posoudil takto: 6. Dle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Dle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 8. Dle ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 9. Dle ust. § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 10. Dle ust. § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [obec] kanceláře pojistitelů, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [obec] kanceláři pojistitelů okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [obec] kanceláře pojistitelů uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [obec] kanceláře pojistitelů u soudu. 11. Dle ust. § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ Vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 včetně ve výši 65 Kč. 12. Dle ust. § 2a Vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 13. Dle ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Soud má za prokázané, že žalovaný byl počínaje dnem 13. 11. 2019 vlastníkem / provozovatelem vozidla tovární značky ŠKODA, typu [anonymizováno], [registrační značka], přičemž v období od 13. 11. 2019 do 30. 1. 20