12 C 353/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 24. 8. 2022, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 404 Kč s příslušenstvím, včetně nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč a částku 4 577 Kč, včetně nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč, tj. v souhrnné výši 18 981 Kč. Předmětem řízení, za nákladní automobil, je zaplacení částky 14 104 Kč jako příspěvku žalovaného za vozidlo [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], technický průkaz č. [anonymizováno] (druh: nákladní automobil s hmotností do 3,5 t) za období od 7. 8. 2020 do 17. 1. 2021 (164 dní), kdy jej žalovaný vlastnil a byl zapsaný jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V této době, tj. po dobu 164 dní, žalovaný neuzavřel pojistnou smlouvu týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vozidlem. Nesplněním této zákonné povinnosti ze strany žalovaného vznikl žalobkyni, jakožto právnické osobě ze zákona oprávněné k příjmu příspěvku do garančního fondu, nárok na zaplacení 14 104 Kč (ve výpočtu 164 dnů x 86 Kč denní sazba = 14 104 Kč) je pohledávkou žalobkyně po dobu 164 dní, kdy bylo vozidlo (nákladní automobil) provozováno v rozporu se zákonem. Pohledávka žalobkyně činí 14 404 Kč (ve výpočtu 14 104 + 300 Kč náklady na uplatnění pohledávky), žalovaný však dlužnou částku neuhradil ani po upomínkách s výzvou k úhradě, které mu byly doručeny. Dále za osobní automobil, je předmětem řízení, zaplacení částky 4 277 Kč jako příspěvku žalovaného za vozidlo [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], technický průkaz [anonymizováno] (druh: osobní automobil s objemem válců nad [číslo] cm³ do [číslo] cm³) za období od 23. 4. 2021 do 22. 7. 2021 (91 dní), kdy jej žalovaný vlastnil a byl zaspaný jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V této době, tj. po dobu 91 dní, žalovaný neuzavřel pojistnou smlouvu týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vozidlem. Nesplněním této zákonné povinnosti ze strany žalovaného vznikl žalobkyni, jakožto právnické osobě ze zákona oprávněné k příjmu příspěvku do garančního fondu, nárok na zaplacení 4 277 Kč (ve výpočtu 91 dnů x 47 Kč denní sazba = 4 277 Kč) je pohledávkou žalobkyně po dobu 91 dní, kdy bylo vozidlo (osobní automobil) provozováno v rozporu se zákonem. Druhá dílčí pohledávka žalobkyně činí 4 577 Kč (ve výpočtu 4 277 + 300 Kč náklady na uplatnění pohledávky), žalovaný však dlužné částky, jak za nákladní, tak za osobní automobil, neuhradil ani po upomínkách s výzvou k úhradě, které mu byly doručeny. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně předžalobní výzvu, ani přesto žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na § 114b o. s. ř. za to, že žalovaný uznal nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byla vlastníkem vozidla [registrační značka] (nákladní automobil s hmotností do 3,5 t) v době od 7. 8. 2020 do 17. 1. 2021 (164 dní), aniž by v uvedené době uzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou tímto vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo po upomínce navýšený o náklady na uplatnění však žalovaný nezaplatil, ačkoliv k tomu byl žalobkyní vyzván. Žalovaný byl dále vlastníkem vozidla [registrační značka] (osobní automobil s objemem válců nad [číslo] cm³ do [číslo] cm³) v době od 23. 4. 2021 do 22. 7. 2021 (91 dní), aniž by v uvedené době uzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou tímto vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo po upomínce navýšený o náklady na uplatnění však žalovaný ani v tomto druhém případě nezaplatil, ačkoliv k tomu byl žalobkyní vyzván. 5. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů („zákon č. 168/1999 Sb.“) a § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (denní sazba ve výši 86 Kč). Žalovaný jako vlastník a provozovatel tohoto nákladního vozidla však povinnost nesplnil, proto mu byla uložena tímto rozsudkem, dále je povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč (výrok I. rozsudku). Dále věc po právní stránce soud posoudil podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. (denní sazba ve výši 47 Kč). Žalovaný jako vlastník a provozovatel tohoto vozidla (osobní automobil) však povinnost nesplnil, proto mu byla uložena tímto rozsudkem, dále je povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč za každou dílčí pohledávku (výrok I. rozsudku). Podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 981 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.