12 C 60/2023-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 26 524,47 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového účtu, kterou žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 4. 4. 2021. Žalovanému byl na základě uvedené smlouvy poskytnut úvěr v celkové výši 35 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný dluh řádně a včas neuhradil a nereagoval ani na předžalobní upomínku. Žalobkyně se domáhá úhrady nesplacené jistiny úvěru ve výši 24 468,47 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč (celkem 26 524,47 Kč). Žalobkyně se rovněž domáhá zaplacení smluvního úroku do 26. 9. 2023 kapitalizovaného částkou 3 918,63 Kč, smluvního úroku ve snížené výši 11,75 % ročně z nesplacené jistiny úvěru od 27. 9. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 26. 9. 2023 částkou 893,85 Kč a dále zákonného úroku z prodlení od 27. 9. 2023 z celé dlužné jistiny do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 4. 4. 2021 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly rovněž Úvěrové podmínky. Žalovaný byl oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce a žalobkyně se zavázala opakovaně poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce. Úvěrový rámec byl účastníky sjednán ve výši 35 000 Kč, přičemž výše smluvního úroku činila 26,28 % ročně z nesplacené jistiny úvěru (smlouvou, Úvěrovými podmínkami). Na základě sjednaných podmínek žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal částku ve výši 57 706 Kč, na poskytnutý úvěr uhradil částku 40 449 Kč, kdy splátky žalovaného byly započteny na úrok, poplatky a jistinu dle splátkového kalendáře, žalovaný však opětovně porušil svou povinnost hradit stanovené splátky řádně a včas (splátkovým kalendářem), a proto došlo v souladu s úvěrovými podmínkami žalobkyně dne 22. 6. 2022 k zesplatnění úvěru, přičemž žalobkyně vyzvala žalovaného téhož dne k úhradě celkového dluhu ve výši 28 945,76 Kč (výzvou ke splacení úvěru). Žalovaný ničeho neuhradil ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobkyně (předžalobní upomínkou ze dne 14. 7. 2022, podacím archem). Žalovaný neprokázal, zda a jakou částku žalobkyni uhradil. Vedle neuhrazené jistiny úvěru ve výši 24 468,47 Kč žalobkyně vyúčtovala žalovanému v souladu s Úvěrovými podmínkami také poplatky za vedení účtu v celkové výši 156 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč (splátkovým kalendářem, smlouvou, Úvěrovými podmínkami). 5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 6. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“). 7. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru podle ust. § 261 odst. 3 písm. d), § 497 a násl. obchodního zákoníku. Uzavřením této smlouvy se žalobce zavázal na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se následně zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud žalobě vyhověl, neboť z předložených důkazů vzal za prokázané, že žalobkyně peněžní prostředky žalovanému poskytla, avšak žalovaný poskytnutý úvěr zcela žalobkyni neuhradil. Soud zároveň přiznal žalobkyni smluvené úroky a poplatky, jakož i smluvní pokutu dle § 544 o.z., která byla součástí úvěrové smlouvy pro případ neplnění závazků. Ohledně výše úroků z prodlení postupoval soud v souladu s ustanovením § 369 odst. 1 obchodního zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 514 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 062 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 524,47 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 9. Lhůtu k plnění soud ve výroku I a II stanovil dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.