14 C 338/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 2 000 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) byla dne 17. 3. 2014 uzavřena smlouva o zápůjčce, dle níž předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku a zaplatit sjednaný poplatek za zpracování a poskytnutí zápůjčky nejpozději do 16. 4. 2014. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky ve lhůtě splatnosti nevrátil. Dne 21. 12. 2017 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně neuhradil ničeho. Poplatek za poskytnutí úvěru a jiné platby ze smlouvy o úvěru žalobkyně po žalovaném nepožaduje. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v [anonymizováno] republice, žalovaný je občanem České republiky, jenž bydlí v České republice, pravomoc českých soudů tak vyplývá z čl. 18 odst. 2 [anonymizována dvě slova] [číslo]. Rozhodné právo je právo české v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení [anonymizována dvě slova] a [ustanovení právního předpisu EU]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, dle níž předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 2 000 Kč a žalovaný se zavázala tuto částku vrátit do 16. 4. 2014 a zaplatit sjednaný poplatek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 právní předchůdce žalobkyně postoupil na žalobkyni soubor pohledávek, mezi nimi i pohledávku za žalovaným, přičemž tuto skutečnost právní předchůdce žalobkyně žalovanému sdělil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu před podáním žaloby, žalovaný neuhradil ničeho. 6. Po právní stránce soud posoudil věc dle podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem byly peněžní prostředky, v daném případě částka 2 000 Kč. Účastníci si sjednali termín splatnosti zápůjčky a úrok ve smyslu § 2392 odst. 1 o. z., ten však žalobkyně na žalovaném nepožaduje. Žalovaný neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni coby postupníkovi v souladu s § 1879 a násl. o. z., o změně v osobě věřitele byl žalovaný řádně informován. Soud má za to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku, tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. 8. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 9. Pro úplnost soud uvádí, že odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.