14 C 377/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 4 606 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné motorové vozidlo – osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] za dobu od 10. 10. 2020 do 15. 1. 2021 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), a nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný je státním příslušníkem [anonymizováno], avšak v ČR má evidováno bydliště (je zde hlášen k pobytu). Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s [číslo listu] [anonymizována tři slova] a [ustanovení právního předpisu EU], rozhodné právo je právo české dle [číslo listu] [anonymizována tři slova] a [ustanovení právního předpisu EU]. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46 o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl od 21. 10 2019 do 3. 2.- 2022 vlastníkem osobního automobilu tovární značky [anonymizováno], typ [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], se zdvihovým objemem válců motoru [anonymizována dvě slova] cm3, vozidlo bylo po uvedené období zapsáno v registru vozidel jako provozované. V době od 10. 10. 2020 do 15. 1. 2021 ohledně tohoto vozidla žalovaný neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně vyměřila žalovanému příspěvek do fondu žalobkyně ve výši 4 606 Kč a vyzvala žalovaného k jeho úhradě výzvou ze dne 11. 3. 2021 (ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy), kterou žalobkyně žalovanému zaslala prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a též k úhradě nákladů spojených s vymáháním příspěvku ve výši 300 Kč. Žalovaný na výzvu ani na následnou předžalobní upomínku nereagoval a žalobkyni ničeho neuhradil. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel, je povinen zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 uvedeného zákona, tj. povinnosti mít ohledně vozidla zapsaného v registru vozidel sjednáno pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku je stanovena s ohledem na typ vozidla v § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (47 Kč/den). Žalovaný, který byl ve výše uvedené době vlastníkem a provozovatelem vozidla neprokázal, že by vozidlo bylo pojištěno, ani že příspěvek žalobkyni zaplatil, proto mu úhradu příspěvku uložil soud tímto rozsudkem. Dle § 4 odst. 4 zákona je žalovaný též povinen zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. Splatnost příspěvku nastala v souladu s § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti (když žalobkyně stanovila žalovanému lhůtu 60 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku, tj. delší, než zákonem požadovaných 30 dnů). Výzva k úhradě byla žalovanému odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 11. 3. 2021, tedy se má za to, že byla žalovanému doručena třetí pracovní den (§ 573 o. z.), žalobkyně výzvu považuje za doručenou až 15. den od odeslání, tj. 26. 3. 2021 lhůta k dobrovolnému zaplacení příspěvku žalovanému uplynula dnem 25. 5. 2021. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.), soud přiznal žalobkyni také nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky vlastního příspěvku dle § 1970 o. z., v závislosti na datech splatnosti shora uvedených, když v tomto byl vázán žalobkyním návrhem žalobkyně. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 906 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. 8. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 9. Pro úplnost soud uvádí, že odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.