16 C 130/2022-48 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19. 1. 2022 domáhal, aby soud uložil žalované povinnost k zaplacení částky 39 929,16 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaná podala u předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována tři slova] (banka), dne 23. 12. 2017 žádost o revolvingový úvěr [číslo]. Na základě akceptace žádosti došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] v níž se banka zavázala poskytnout žalované úvěr [číslo] s úvěrovým rámcem ve výši 45 000 Kč. [příjmení] otevřela žalované účet [číslo] na který dne 28. 12. 2017 zaslala částku 8 091 Kč. Pro posouzení úvěruschopnosti žalované předchůdce žalobce vycházel z informací poskytnutých žalovanou, kdy výši nákladů na bydlení zkontroloval dle tabulky minimálních nákladů na bydlení. Předchůdce žalobce zavedl minimální disponibilní příjem, který zahrnuje náklady za jídlo, ošacení a boty a ostatní základní životní potřeby. Předchůdce žalobce dále učinil dotaz do databáze [příjmení], kdy žalovaná nebyla vedena jako osoba se závazky po splatnosti. U všech žádostí provádí předchůdce žalobce dotaz do interního expertního systému. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, proto došlo ke dni 31. 10. 2021 k zesplatnění úvěru. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 39 929,16 Kč a z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 383,77 Kč. Tato pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 na žalobce. Žalovaná dluh neuhradila ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobce ze dne 30. 11. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. První jednání ve věci bylo nařízeno na den 30. 3. 2022. K tomuto jednání byla žalovaná řádně a včas předvolána, když předvolání bylo žalované doručeno dne 12. 3. 2023, tj. více než 10 dnů přede dnem, kdy se jednání konalo. Žalované bylo předvolání doručováno v souladu s ust. § 45 odst. 2 a § 46 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), do datové schránky. Žalovaná se na jednání nedostavila, žalobce se z jednání omluvil podáním ze dne 13. 3. 2023, jednalo se tedy podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. bez přítomnosti žalované, soud přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce Smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě obdržela revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 45 000 Kč (žádost, smlouva o revolvingový úvěr [číslo] ze dne 23. 12. 2021, rámcová smlouva ze dne 23. 12. 2021, akceptační dopis [číslo] formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky pro revolvingové úvěry). Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, proto došlo ke dni 31. 10. 2021 k zesplatnění úvěru (výpis z úvěru [číslo] odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 27. 9. 2021). Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 na žalobce (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 11. 2021 spolu s podacím archem). Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu dne 30. 11. 2021, avšak žalovaná na ni nereagovala a nezaplatila ničeho (předžalobní upomínka ze dne 30. 11. 2021). 5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobcem. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. 7. Žalovaná dlužnou částku do data splatnosti neuhradila, tudíž se dostala dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením úvěru, a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobci právo požadovat po žalované vedle zaplacení dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobce (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 8. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela úspěšnému žalobci plnou náhradu nákladů řízení. Náklady potřebné k účelnému uplatňování práva žalobce proti žalované představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 598 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, náklady zastoupení žalobce advokátem ve výši 3x 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, náhrada paušálních výdajů ve výši 3x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. též částka ve výši 378 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty, kterou je zástupce žalobce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., tj. náklady v celkové výši 3 776 Kč s DPH. 10. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a náhrada nákladů řízení byla přiznána na zákonné platební místo, tj. k rukám zástupce žalobce ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.