21 C 323/2022-39 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku [částka]. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, kdy žalobkyni nezaplatil jistinu ve výši [částka] Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, poplatku ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a účelně vynaložených nákladů ve výši [částka]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně z jednání před soudem konaného dne [datum] omluvila a souhlasila s jednáním soudu bez její účasti. 4. Žalovaný ač řádně předvolán, se k jednání soudu nedostavil, ani včas nepožádal o jeho odročení, soud proto jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr: 6. Žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o úvěru, kterou se zavázala poskytnout žalovanému částku [částka], kterou se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit spolu s poplatky za úkony, s poplatkem za sjednání úvěru ve výši [částka] a s pevným úrokem ve výši [částka] (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebníkem platným od [datum] a výpisem z obchodního rejstříku). Majetkové poměry žalovaného popsala v úvěrové zprávě. Žalovaný žalobkyni nedoložil žádné podklady (prokázáno úvěrovou zprávou). Žalobkyně žalovaného zkontrolovala v registrech [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] a [anonymizováno] s negativním výsledkem (prokázáno printscreeny systému žalobkyně na č.l. [anonymizováno] až čl. [anonymizováno]). Totožnost žalovaného stran žalobkyně byla kontrolována přes předložení fotokopií občanského průkazu (prokázáno fotografiemi občanského průkazu žalovaného z obou stran). Žalobkyně žalovanému poskytla částku [částka] (prokázáno opisem z výpisu proplacení úvěru a potvrzením o provedené platbě ze dne [datum]). Žalovaný doposud žalobkyni neuhradil jistinu ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, poplatky v souhrnné výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] (prokázáno výpisem čerpání splátek a úhrad). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, a to ve a to ve lhůtě 30 dní od sepsání výzvy ze dne [datum], která byla předána k poštovní přepravě dne [datum] (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum]). 7. Z dalších za řízení provedených listinných důkazů (výzva ke splacení celého úvěru ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum]) nezjistil soud žádná pro rozhodnutí věci podstatná skutková zjištění. 8. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle nějž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o.z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu ustanovení § 419 o.z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o.z. jedná o spotřebitelskou smlouvu. 9. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle ustanovení § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, neplatná, neboť žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, i když v řízení nikterak, nebylo prokázáno, že by žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Zkoumání úvěruschopnosti prostřednictvím výpisů z registru nemůže obstát, neboť toto považuje konstantní judikatura Nejvyšší soudu České republiky za nedostatečné viz níže. Žalobkyně při zkoumání úvěru schopnosti žalovaného dále vycházela pouze z kusých informací poskytnutých samotným žalovaným. Tyto informace si žalobkyně nikterak neověřila, ani nejsou nikterak osvědčeny v listinné formě. 10. Tento závěr je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku [název soudu] sp.zn. [spisová značka] ve spojení s konstantní judikaturou Soudního Dvora Evropské unie a Ústavního soudu. Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další) čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), a bod 26 znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne [datum] vydaném pod sp. zn. [ústavní nález] to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoli. 11. S ohledem na výše citovaný nález Ústavního soudu je tak bez ohledu na zákonné zakotvení povinností soudu zkoumat, zda věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a tedy je povinností soudu toto zkoumat i bez ohledu na skutečnost, že v ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je zakotvena námitka spotřebitele, tj. že ze zákona plyne relativní neplatnost smlouvy o úvěru. Což ostatně též ve svém rozsudku sp.zn. C [číslo] ze dne [datum] konstatuje i Soudní dvůr Evropské Unie. 12. S ohledem na výše uvedené soud též podotýká, že poskytnutí úvěru v daném případě se též zjevně příčilo dobrých mravů, a je ho třeba považovat za absolutně neplatný ve smyslu § 588 o.z. 13. Je-li neplatná smlouva, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. 14. Jestliže žalobkyně přes neplatnost smlouvy o revolvingovém úvěru plnila žalovanému [částka], plnila dle ustanovení § 2991 o.z. bez spravedlivého důvodu, a vzniklo jí dle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného činí částku [částka] (částku [částka] žalovaný již plnil) s tím, že žalovaný se do prodlení dostal s první výzvou k peněžitému plnění ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], a žalobkyni tak vzniklo též právo na zákonné úroky z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení ve výši 11,75 % z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, respektive za období od [datum] do [datum] byl zákonný úrok z prodlení kapitalizován částkou [částka]. 15. Soud s ohledem na výše uvedené žalobu, co do částky ve výši [částka] kapitalizovaného úroku za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonný úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítl, když výše uvedené nároky vycházeli z neplatné smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum]. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 36,26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,13 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,87 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 17. Soud dospěl