22 C 162/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 8. 3. 2022 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 50 154 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovanému byla v období od 10. 6. 2021 do 10. 8. 2021 žalobkyní coby poskytovatelem zdravotních služeb poskytnuta zdravotní péče. Náklady za zdravotní péči byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 31. 8. 2021, splatnou dne 30. 9. 2021, ve výši 50 154 Kč. Žalovanému byla vystavena faktura a byl vyzván k úhradě nákladů za zdravotní péči, protože není pojištěn v rámci systému veřejného zdravotního pojištění Cena byla stanovena v souladu s vyhláškou č. 134/1998 Sb. a cenovým předpisem Ministerstva zdravotnictví [číslo]. Žalovaný však žalobkyni náklady za zdravotní péči nezaplatil ani přes předžalobní upomínku ze dne 8. 11. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení z listinných důkazů vyplynulo, že žalovanému byla v období od 10. 6. 2021 do 10. 8. 2021 žalobkyní coby poskytovatelem zdravotních služeb poskytnuta zdravotní péče. Náklady za zdravotní péči byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 31. 8. 2021, splatnou dne 30. 9. 2021, ve výši 50 154 Kč (fakturou [číslo] ze dne 30. 8. 2021). Žalovaný není pojištěn v rámci systému veřejného zdravotního pojištění (ověření platnosti pojištění ze dne 18. 1. 2022). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nákladů za zdravotní péči upomínkou ze dne 5. 11. 2021, avšak ten na tuto výzvu nereagoval a ničeho neuhradil (upomínka ze dne 5. 11. 2021, podací arch České pošty ze dne 8. 11. 2021). 5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 7. Podle § 2636 odst. 1 zákona č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. 8. Podle § 2636 odst. 2 o. z. příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. 9. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, lůžková péče je zdravotní péčí, kterou nelze poskytnout ambulantně a pro její poskytnutí je nezbytná hospitalizace pacienta. [příjmení] péče musí být poskytována v rámci nepřetržitého provozu. 10. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Účastníci platně uzavřeli smlouvu o péči o zdraví, dle které žalobkyně poskytla žalovanému jako pacientu, který není účastníkem veřejného zdravotního pojištění ve smyslu zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zdravotní péči, jejíž cenu vyúčtovala na částku 50 154 Kč Cena za poskytnutou zdravotní péči byla vyčíslena jako součin počtu bodů stanovených dle vyhlášky č. 134/1998 Sb. a hodnoty bodu, kterou stanoví Cenový předpis Ministerstva zdravotnictví [číslo] ze dne 13. 11. 2018. Žalovaný porušil svou povinnost a poskytnutou péči v plném rozsahu neuhradil, ani neprokázal, že by byl v daném období pojištěn. Žalovaný náklady za zdravotní péči do data jejich splatnosti nezaplatil, tudíž se dostal dle § 1968 o. z., do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle nákladů za zdravotní péči i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 607 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 007 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby). 15. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.