23 C 120/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 9. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 161 218,76 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným dne 18. 1. 2021 uzavřela smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“) a dne 27. 12. 2017 žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“), na jichž základě byl žalovaný prostřednictvím kreditní karty oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce a žalobkyně se zavázala ve prospěch žalovaného poskytnout peněžní prostředky, a to do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce. Žalovaný se v předmětných smlouvách zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž jejich splatnost byla ujednána vždy na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání, a tedy poskytnutí revolvingového úvěru. Žalovaný celkem čerpal částku 205 700 Kč na základě smlouvy [číslo] na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 131 180 Kč, kterou žalobkyně započítala na úrok, poplatky a jistinu. Žalovaný celkem čerpal částku 170 600 Kč na základě smlouvy [číslo]. a na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 175 929 Kč, kterou žalobkyně započítala na úrok, poplatky a jistinu. Žalovaný však svůj závazek úvěry řádně a včas splácet porušil, a proto žalobkyně oba úvěry ke dni 22. 6. 2022 zesplatnila. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá neuhrazené jistiny ve výši 99 355,02 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 400 Kč a dále smluvních pokut ve výši 1 000 Kč z úvěrové smlouvy [číslo] dále pak se žalobkyně domáhá neuhrazené jistiny ve výši 58 867,74 Kč, poplatků ve výši 196 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 400 Kč a dále smluvních pokut ve výši 1 000 Kč z úvěrové smlouvy [číslo]. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou, žalovaný však na dluhy neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud v řízení provedl následující listinné důkazy: Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, dále výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a dále poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 5. Ze smlouvy o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] úvěr [číslo] ze dne 27. 12. 2017 soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o bezúčelovém revolvingovém úvěru, s výší úvěrového limitu 55 000 Kč, s měsíční splátkou 4 % z dlužné částky, roční úrokovou sazbou ve výši 26,28 %, měsíční úrokovou sazbou 2,19 % a RPSN 40,60 %. 6. Dále soud ze smlouvy o úvěru [číslo] zjistil, že žalovaný uvedl do informací o klientovi, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a žije ve vlastním bydlení. Co se týče zaměstnání, žalovaný uvedl, že je zaměstnán ve společnosti [právnická osoba] s měsíčním čistým příjmem 25 000 Kč. 7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení rizik ze dne 26. 9. 2022 soud zjistil, že výše úvěru [číslo] byla zvýšena z 55 000 Kč na 60 000 Kč a že žalovaný již hradí splátky jiným společnostem ve výši 5 000 Kč měsíčně. 8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad, byla zjištěna bilanční historie úvěru [číslo] ze které vyplývá, že žalovaný celkem čerpal částku 170 600 Kč a uhradil celkem částku 175 929 Kč. 9. Z výzvy ke splacení celého úvěru [číslo] ze dne 22. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě celé částky, a to ve lhůtě 14 dnů od sepsání této výzvy. 10. Ze smlouvy o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 18. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o bezúčelovém revolvingovém úvěru, s výší úvěrového limitu 100 000 Kč, s měsíční splátkou 2,38 % z úvěrového rámce, roční úrokovou sazbou ve výši 23,88 % a RPSN 26,68 %. 11. Dále soud ze smlouvy o úvěru [číslo] zjistil, že žalovaný uvedl do informací o klientovi, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a žije ve vlastním bydlení. Co se týče zaměstnání, žalovaný uvedl, že je zaměstnán ve společnosti [právnická osoba] s měsíčním čistým příjmem 30 000 Kč a příjmem ostatních členů domácnosti (partnera) je ve výši 20 000 Kč měsíčně. 12. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení rizik ze dne 26. 9. 2022 soud zjistil, že žalovaný již hradí splátky jiným společnostem ve výši 10 000 Kč měsíčně. 13. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad, byla zjištěna bilanční historie úvěru [číslo] ze které vyplývá, že žalovaný celkem čerpal částku 205 700 Kč a uhradil celkem částku 131 180 Kč. 14. Z výzvy ke splacení celého úvěru [číslo] ze dne 22. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě celé částky, a to ve lhůtě 14 dnů od sepsání této výzvy. 15. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby dne 14. 7. 2022 prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužných částech z obou uzavřených úvěrových smlouvách. 16. Z provedených důkazů, soud zjistil tento skutkový stav: 17. Žalobkyně s žalovaným dne 27. 12. 2017 uzavřela smlouvu (smlouva [číslo]) o úvěru s opakovaným čerpáním [číslo] úvěr [číslo] na úvěrový limit 55 000 Kč, který byl zvýšen na částku 60 000 Kč, které se žalovaný zavázal hradil v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Žalovaný čerpal celkem částku 170 600 Kč a uhradil celkem částku 175 929 Kč. 18. Žalobkyně s žalovaným dne ze dne 18. 1. 2021 uzavřela smlouvu (smlouva [číslo]) o úvěru s opakovaným čerpáním [číslo] s úvěrovým limitem 100 000 Kč, které se žalovaný zavázal hradil v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,38 % z úvěrového rámce. Žalovaný čerpal celkem částku 205 700 Kč, ale uhradil celkem částku 131 180 Kč. 19. Po právní stránce soud věc posoudil takto: Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 20. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 21. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 22. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“), vzdala se tak možnosti poučení soudu dle § 118a o. s. ř. 23. Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu ustanovení § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o. z. jedná o spotřebitelskou smlouvu. 24. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na obě uzavřené smlouvy právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva [číslo] [číslo] jsou dle ustanovení § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, neplatné, neboť žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, i když v řízení nikterak, nebylo prokázáno, že by právní žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to ani v roce 2017, kdy došlo k uzavření úvěrové smlouvy [číslo] tak ani v roce 2021, kdy došlo k uzavření úvěrové smlouvy [číslo]. 25. Žalobkyně nikterak nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, když se spokojila pouze s vyplněnými údaji ve smlouvě o úvěru v poli„ informace o klientovi a informace o příjmu“ a s totožnými údaji v potvrzení o provedení ověření bonity klienta. Z vyplněných údajů ve smlouvě a v potvrzení vyplývá pouze čistý příjem žalovaného, jeho rodinný stav, dosažené vzdělání, typ bydlení a zaměstnavatel. Z údajů nevyplývá měsíční výdajová stránka žalovaného. Žal