35 C 70/2023-22 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 20. 6. 2023, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 13 497,44 Kč s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení s odůvodněním, že žalovaná žalobkyni neuhradila fakturu [číslo] znějící na částku ve výši 16 497,44 Kč se splatností dne 2. 12. 2022, jež byla žalobkyní žalované vystavena dne 11. 11. 2022 na základě smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu, ve které se žalobkyně, jakožto dodavatel, zavázala žalované, jakožto odběrateli dodávat do odběrného místa na adrese [adresa], zemní plyn, a žalovaná se jej, jakožto odběratel, zavázala odebírat a platit za služby spojené s dodávkou zemního plynu stanovenou cenu za podmínek stanovených ve smlouvě. Ačkoliv byla žalovaná žalobkyní o úhradu dlužné částky písemně urgována, na fakturu nezaplatil ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nejedná se o věc vypočtenou v ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř., a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření se k soudem zamýšlenému rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu se žalovaná nevyjádřila, žalobkyně s uvedeným vyslovila souhlas již v žalobě doručené dne 20. 6. 2023), bylo ve věci postupováno podle § 115a občanského soudního řádu. 4. Soud z důkazů provedených v řízení zjistil následující skutková zjištění: 5. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 24. 11. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu, ve které se žalobkyně, jakožto dodavatel, zavázala žalované, jakožto odběrateli dodávat do odběrného místa na adrese [adresa], [anonymizována dvě slova], a žalovaná se jej, jakožto odběratel, zavázala odebírat a platit za služby spojené s dodávkou zemního plynu stanovenou cenu za podmínek stanovených ve smlouvě (viz smlouva ze dne 24. 11. 2021, obchodní podmínky dodávky zemního plynu). 6. Žalobkyně vystavila žalované dne 11. 11. 2022 fakturu [číslo] na částku 16 497,44 Kč se splatností do 2. 12. 2022 (viz faktura [číslo]). 7. Dne 12. 4. 2023 zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku (viz předžalobní upomínka ze dne 12. 4. 2023 s informací o odeslání). 8. Všechny výše uvedené v řízení provedené důkazy soud zhodnotil postupem dle ust. § 132 o.s.ř. a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně dodávala žalované plyn do odběrného místa na adrese [adresa], a to na základě smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu ze dne 24. 11. 2021. Žalobkyně žalované dne 11. 11. 2022 vystavila fakturu [číslo] znějící na částku ve výši 16 497,44 Kč se splatností dne 2. 12. 2022. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby o úhradu shora uvedené nezaplacené faktury písemně upomenula předžalobní upomínkou ze dne 12. 4. 2023. 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>10. Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.</i> <i>11. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> <i>12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky plynu a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný plyn a s tím spojené služby, právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 768 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 497,44 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení v celkové výši 5 543 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své skutkově i právně obdobné nároky na ustáleném vzoru a že návrhy se v konkrétních případech liší pouze částkami a daty. Pohledem recentní judikatury se tak jedná o tzv. formulářovou žalobu, tedy návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, přičemž základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je v podstatě totožný. Sepsání takové žaloby představuje úkon právní služby v zásadě jen při podání první formulářové žaloby. Jinak představuje spíše než provedení úkonu právní služby administrativní úkon (viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 2985/14 nebo ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11).