5 C 16/2023-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 6. 10. 2022 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 92 991,90 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne 2. 4. 2019 žalovaný uzavřel s [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo] (dále jen„ [příjmení]“) smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] která je smlouvou o úvěru. Na základě této smlouvy se [příjmení] zavázala poskytnut žalovanému úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč, který mu byl navýšen dne 16. 10. 2020 až na částku 100 000 Kč, což mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty, přičemž vyčerpaná část úvěru byla na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředkům, jakož i veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty. [příjmení] své smluvní povinnosti splnila, když žalovanému vydala kreditní kartu a poskytla mu úvěrový rámec, jenž mohl žalovaný jejím prostřednictvím čerpat. Žalovaný však svou povinnost splácet čerpaný úvěr neplnil, čímž došlo k porušení smluvních povinností ze strany žalovaného. [příjmení] tak dopisem ze dne 16. 11. 2021 přistoupila k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Tato pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 2. 2022 na [právnická osoba] a.s., a poté byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.3. 2022 na žalobkyni. 2. V této věci jde o věc s cizím prvkem, protože žalovaný je státním občanem Jihoafrické republiky a má povolen trvalý pobyt na území České republiky. Vzhledem k neexistenci dvoustranné mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Jihoafrickou republikou vztahující se na problematiku občanskoprávních závazkových vztahů tak soud aplikoval úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ([anonymizováno] I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 4 cit. nařízení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Žalovaný uzavřel s [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [příjmení]“) smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] která je smlouvou o úvěru a na základě které se [příjmení] zavázala poskytnut žalovanému úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč po předchozích zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (prokázáno Návrhem na uzavření Smlouvy o vydání kreditní karty [příjmení] [příjmení] [číslo]; CBL ke dni 2. 4. 2019 ze dne 16. 9. 2022; Protokolem o úvěruschopnosti klienta; Smlouvou o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 2. 4. 2019; Obchodními podmínkami pro vydávání a používání kreditních karet; [právnická osoba] produktů a služeb pro soukromé osoby; [právnická osoba]; Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 ze dne 29. 8. 2018). 7. Na základě návrhu žalovaného dne 16. 10. 2020 došlo k navýšení úvěrového limitu až na částku 100 000 Kč (prokázáno Návrhem na uzavření dohody o navýšení úvěrového limitu čerpaného kreditní kartou [příjmení] [příjmení] ze dne 16. 10. 2020). 8. [příjmení] poskytla žalovanému úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč navýšený až na částku 100 000 Kč, což mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty (prokázáno Souhrnným výpisem z účtu kreditní karty na jméno žalovaného s konečným zůstatkem ke dni 12. 11. 2021). 9. [příjmení] s žalovaným si ujednali, že vyčerpaná část úvěru byla na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně (prokázáno Smlouvou o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 2. 4. 2019; [právnická osoba] produktů a služeb pro soukromé osoby). 10. Žalovaný neplnil řádně a včas, proto [právnická osoba] prohlásila všechny závazky žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy v celé výši za okamžitě splatné ke dni 16. 11. 2021 (prokázáno Okamžitou splatností kreditní karty ze dne 18. 11. 2021). 11. Žalovaný čerpal finanční prostředky žalobkyně, avšak dlužnou částku žalobkyni neuhradil (prokázáno Mimořádným výpisem z účtu [číslo] / CZK na jméno žalovaného ke dni 28. 2. 2022). 12. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 2. 2022 na [právnická osoba] a.s., a poté byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 3. 2022 na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn spolu s předžalobní výzvou (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne 23. 2. 2022; Přílohou [číslo] – Seznamem pohledávek č. 2018 [číslo]; Potvrzením úplaty ze dne 8. 3. 2022 na základě smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne 23. 2. 2022; Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 9. 3. 2022; 2x Přehledem podacích čísel ze dne 20. 3. 2022; Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9. 5. 2022; oznámením o právním zastoupení a Výzvou k úhradě dluhu ze dne 10. 5. 2022; Seznamem odeslaných oznámení o postoupení pohledávky z I- [právnická osoba] na žalobkyni ze dne 10. 5. 2022; Seznamem odeslaných předžalobních výzev žalobkyně ze dne 10. 5. 2022). 13. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 14. S ohledem na výše uvedené soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: 15. Žalovaný uzavřel s [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [příjmení]“) smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] která je smlouvou o úvěru a na základě které se [příjmení] zavázala poskytnut žalovanému úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč po předchozích zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Na základě návrhu žalovaného dne 16. 10. 2020 došlo k navýšení úvěrového limitu až na částku 100 000 Kč. [příjmení] poskytla žalovanému úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč navýšený až na částku 100 000 Kč, což mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. [příjmení] s žalovaným si ujednali, že vyčerpaná část úvěru byla na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný neplnil řádně a včas, proto [právnická osoba] prohlásila všechny závazky žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy v celé výši za okamžitě splatné ke dni 16. 11. 2021. Žalovaný čerpal finanční prostředky žalobkyně, avšak dlužnou částku žalobkyni neuhradil. Pohledávka byla postoupena na [právnická osoba] a.s., a poté byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn spolu s předžalobní výzvou. Žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil, přestože byl k úhradě opakovaně vyzýván. 16. Soud po provedení důkazů posoudil věc po právní stránce následovně: 17. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 18. Dle ust. § 2399 odst. 1 o.z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 19. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z. 20. S ohledem na shora uvedená zjištění a citovaná zákonná ustanovení rozhodl soud tak, že žalobě vyhověl ohledně jistiny. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení. Žalobkyně má tedy vůči žalovanému dále nárok nejen na zaplacení dlužné jistiny a smluvního úroku ve výši 23,99%, ale také na úroky z prodlení (§ 1968 odst. 2 a ust. § 1970 o.z.). Bylo tedy rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I., přičemž při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 21. Žalobkyně částečně smluvní úroky za období od 17. 11. 2021 do 14. 2. 2022 kapitalizovala, avšak s ohledem na sjednanou 23,99 % sazbu soud přiznal žalobkyni ve výroku I. kapitalizovaný úrok ve výši 23,99 % ročně z částky 91 996,90 Kč od 17. 11. 2021 do 14. 2. 2022 částkou 5 441,93 Kč a ve zbylé části, tj. co do kapitalizovaného úroku ve výši 23,99 % ročně od 17. 1