5 C 346/2022-15 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 20. 7. 2022 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 32 060 Kč s příslušenstvím z titulu rámcové smlouvy ze dne 26. 4. 2022, uzavřené mezi žalobkyní jako poskytovatelem úvěru a žalovaným jako příjemcem úvěru za použití elektronických prostředků. Předmětem smlouvy bylo čerpání finančních prostředků prostřednictvím [anonymizována dvě slova] v celkové výši 25 00 Kč, kdy je využíván princip krátkodobých úvěrů, poskytovaných zejména malým a středním podnikatelům za účelem financování krátkodobých pohledávek z jejich obchodního styku a k vyrovnání jejich likvidity (tzv.„ cash-flow“). Veškerá komunikace probíhala prostřednictvím [anonymizována dvě slova]. Žalovanému byl poskytnut úvěr spolu s úrokem ve formě pevné částky ve výši 6 060 Kč a pojistném ve výši 0 Kč, splatný celkem ve dvanácti splátkách, a to každé ve výši 2 588 Kč. Žalobkyně dále požaduje uhrazení smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas, čímž se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, proto žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak žalovaný dosud neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je zahraniční fyzickou osobou podnikající v ČR, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 63 ve spojení s čl. 4 Nařízení EU č. 1215/2012. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Z listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 26. 4. 2022 za použití elektronických prostředků rámcovou smlouvu o úvěru (kreditu), jejímž předmětem bylo čerpání finančních prostředků prostřednictvím [anonymizována dvě slova] v celkové výši 25 00 Kč se sjednaným úrokem ve formě pevné částky ve výši 6 060 Kč, a pojistným ve výši 0 Kč, splatný celkem ve dvanácti splátkách, a to každé ve výši 2 588 Kč, dále smluvní pokutou dle článku V odst. 3.5 rámcové smlouvy ve výši 1 000 Kč (prokázáno Rámcovou smlouvou o úvěru (kreditu) ze dne 26. 4. 2022; Přehledem financování ze dne 26. 4. 2022; Přehledem financování zaslaným prostřednictvím e-mailu). Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, a to na účet žalovaného (prokázáno Výpisem z účtu žalobkyně ze dne 27. 4. 2022). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak žalovaný dosud neuhradil ničeho (prokázáno Předžalobní upomínkou ze dne 12. 7. 2022 vč. poštovního podacího lístku). 7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil, a proto při zjišťování skutkového stavu soud vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 9. Dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr v celkové výši 25 00 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet, a to jak jistinu, tak současně úroky i poplatky, v měsíčních splátkách, avšak dlužnou částku neuhradil a ani na výzvu žalobkyně nereagoval, a tak žalovaný žalobkyni dluží jednak jistinu ve výši 25 000 Kč, dále úrok ve výši 6 060 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Žalovaný se tak dostal dle § 1968 o.z. do prodlení se zaplacením svého dluhu a podle § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky též zaplacení úroku z prodlení a dále smluvního úroku ve výši 0,05 % denně. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně dle § 153 odst. 2 o.s.ř. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal žalobnyi, jež byla ve věci zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 692,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 283 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 060 Kč sestávající z částky 2 420 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení; písemné podání nebo návrh ve věci samé) a z částky 1 210 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 950 Kč ve výši 1 459,50 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 14. Lhůty k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.