5 C 52/2022-88 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 13. 1. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 51 044 Kč se smluvním úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 12. 2021 do 30. 12. 2021, smluvním úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 31. 12. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení, smluvním úrokem kapitalizovaným za období od 1. 9. 2021 do 30. 11. 2021 částkou 2 344,08 Kč. Dále žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení v částce 2 042 Kč s tím, že žalobkyně s žalovaným dne 5. 6. 2021 uzavřela Rámcovou smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému aktivován bankovní účet č. [bankovní účet] (dále jen„ Účet“). Účastníci uzavřeli Dodatek [číslo] ke Smlouvě (dále jen„ Dodatek“), na jehož základě byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši 50 000 Kč. Žalovaný ovšem porušil smluvní podmínky a čerpání kontokorentu mu bylo zablokováno. Dne 1. 12. 2021 pak žalobkyně kontokorentní úvěr zesplatnila (jistina v částce 50 000 Kč + smluvní úrok kapitalizovaný částkou 2 344,08 Kč – ten je souhrnem nesplacených smluvních úroků od 1. 9. 2021 do dne předcházejícího dni zesplatnění). Žalovanému byla dne 1. 12. 2021 zaslána předžalobní výzva (a také zprávy na telefonní číslo, emailovou adresu a do internetového bankovnictví), avšak žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Bulharska. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána čl. 7 odst. 1 písm. b) odsekem druhým nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. V řízení byl prokázán tento skutkový stav: 6. Mezi účastníky byla dne 5. 6. 2021 uzavřena Smlouva a Dodatek. Žalovanému byl Smlouvou mj. zřízen Účet a na základě Dodatku poskytnut kontokorent ve výši 50 000 Kč. Kontokorent byl úročen roční úrokovou sazbou 18,90 %. Žalovaný se celkem zavázal splatit částku 59 449,97 Kč Smluvní strany si mj. ujednaly, že kontokorent bude splácen průběžně, každým připsáním peněz na Účet (Smlouva; Dodatek). 7. Žalobkyně poskytnutý kontokorent ke dni 1. 12. 2021 zesplatnila, neboť žalovaný nehradil kontokorent v souladu s Dodatkem a Podmínkami pro používání kontokorentu. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, ve které jej vyzývala k úhradě dlužné částky 53 388,08 Kč (Dodatek, Podmínky pro používání kontokorentu; Přehled čerpání a splácení kontokorentu; Výpis z Účtu; Předžalobní výzva ze dne 1. 12. 2021 vč. podacího archu ze dne 3. 12. 2021). 8. Po právní stránce soud vě posoudil takto: 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 10. Podle § 2399 odst. 1 o. z.„ Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.“ 11. Podle § 1968 o. z.„ Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.“ 12. Podle § 1970 o. z.„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ 13. S ohledem na prokázaný skutkový stav a citovaná zákonná ustanovení soud žalobě vyhověl. Mezi účastníky byl uzavřen Dodatek ke Smlouvě, jenž je de facto smlouvou ve smyslu § 2395 o. z. V důsledku chování žalovaného (způsob splácení kontokorentu dle listin„ Přehled čerpání a splácení kontokorentu“ a„ Výpis z Účtu“) však došlo k porušení podmínek stanovených pro kontokorent a žalobkyně kontokorent zesplatnila výše uvedeným způsobem. Žalovaný však neuhradil ničeho, a to ani přesto, že mu byla zaslána předžalobní výzva. S odkazem na § [číslo] odst. 1, § 1968, § 1970 o. z. a § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tak soud žalobkyni přiznal nárok na zaplacení částky 50 144 Kč (dlužná jistina kontokorentu v částce 50 000 Kč a Smlouvou sjednané pojištění, jež bylo žalobkyní vyčísleno na částku 144 Kč) a příslušenství uvedené v žalobním návrhu. 14. Při právním posouzení nárokovaných nákladů spojených s vymáháním v částce 900 Kč soud vyšel ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013 ke smlouvám o propagaci reklamní plochy, kde bylo mj. vysloveno, že dle § 55 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, je neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost nemá. Ze shora uvedených důvodů soud shledal takovéto ujednání za neplatné v souladu s § 1813 a § 1814 o. z., a žalobkyni náklady na vymáhání ve smyslu § 2048 až § 2052 o. z. nepřiznal a žalobu co do částky 900 Kč zamítnul. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 553 Kč, přičemž tato částka představuje částku 2 042 Kč, kterou již žalobkyně zaplatila jako soudní poplatek a dále částku 511 Kč, kterou je žalobkyně povinna doplatit na soudním poplatku podle výroku III., když jiné náklady řízení žalobkyně uhradit nepožadovala. 16. Žalobkyně je v souladu s ust. položky 2 odst. 2 Sazebníku zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích povinna doplatit soudní poplatek ve výši 511 Kč, neboť soud nevydal elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, když výše doplatku soudního poplatku byla stanovena do výše položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku.