5 C 57/2023-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) ze dne 16. 2. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 260 989,92 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 5. 3. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 1 300 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 8,9 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 16 573 Kč, splatnými vždy 15. den každého kalendářního měsíce, se splatností první splátky dne 15. 4. 2021. Žalovaný se dále zavázal uhradit žalobci poplatky za případné služby související s úvěrem či poplatky související se správou klienta v prodlení dle ceníku žalobkyně. Žalovaný nehradil řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně prohlásila celý dluh žalovaného ke dni 31. 7. 2022 za okamžitě splatný. Dluh žalovaného ve výši 1 260 989,92 Kč se sestává z jistiny ve výši 1 254 233,62 Kč, úroku ve výši 310 Kč, zákonného úroku z prodlení přirůstajícího do zesplatnění z dlužných splátek ve výši 173,30 Kč a poplatků ve výši 6 273 Kč zahrnující částku 1 800 Kč jako náklady spojené s prodlením a 4 473 Kč cena za pojištění. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Uzbekistánu s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Rozhodné právo je právo české v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, učinil následující skutková zjištění: 6. Smlouvou o úvěru ze dne 5. 3. 2021 bylo prokázáno, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 1 300 000 Kč, jejž se zavázala žalovanému převést na bankovní účet č. [bankovní účet], přičemž žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 16 573 Kč, splatnými vždy 15. den každého kalendářního měsíce, se splatností první splátky dne 15. 4. 2021. Úroková sazba byla dle bodu 1.2 c) a bodu 4.1 smlouvy o úvěru sjednána ve výši 8,9 % ročně, a to z nesplacené jistiny úvěru. Pro případ prodlení žalovaného se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce, či se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek, si účastníci sjednali možnost žalobkyně prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný dle bodu 8.1 a) a bodu 8.2 b) smlouvy o úvěru. 7. Stavem účtu z minulosti bylo prokázáno, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 1 300 000 Kč. 8. Výpisem z účtu č. [bankovní účet] za období od 5. 3. 2021 - 31. 7. 2022 bylo prokázáno, že dluh žalovaného činí 1 260 989,92 Kč. 9. Poslední výzvou žalobkyně k úhradě dlužné částky ze dne 29. 6. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně z důvodu neuhrazení pohledávky na úvěrovém účtu žalovaného, opakovaně vyzývala k jeho uhrazení. 10. Rozhodnutím žalobkyně o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 31. 7. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně rozhodla o okamžité splatnosti celého dluhu ke dni 31. 7. 2022 a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. 11. Výpisem bylo prokázáno, že žalovaný na svůj dluh nehradil řádně, kdy se dostal do prodlení s placením jednotlivých splátek, přičemž dluh žalovaného činí 1 260 989,92 Kč sestávající z jistiny ve výši 1 254 233,62 Kč, úroku ve výši 310 Kč, zákonného úroku z prodlení přirůstajícího do zesplatnění z dlužných splátek ve výši 173,30 Kč a poplatků ve výši 6 273 Kč. 12. Výzvou k zaplacení před podáním žaloby ze dne 19. 1. 2023 a dokladem o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 13. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 5. 3. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 1 300 000 Kč. Žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, na což byl žalobkyní opakovaně upozorňován. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením svého dluhu, žalobkyně využila svého práva a prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky rovněž před podáním žaloby, avšak dlužnou částku žalobkyni dosud neuhradil. 14. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil, ani se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 15. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 16. Dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Dle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 18. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 19. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 20. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 21. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 1 300 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit společně s ročním úrokem ve výši 8,9 %, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 16 573 Kč, splatnými vždy 15. den každého kalendářního měsíce, se splatností první splátky dne 15. 4. 2021. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením na svůj dluh, na což byl žalobkyní opakovaně upozorňován. V souladu s úvěrovou smlouvou, v důsledku prodlení žalovaného se splátkami svého dluhu, žalobkyně prohlásila dluh žalovaného za okamžitě splatný, což žalovanému bylo oznámeno. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na opakovanou výzvu žalobkyně, tudíž se dostal dle § 1968 o.z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky i zaplacení smluvního úroku ve výši 8,9 % ročně a zákonného úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně dle § 153 odst. 2 o.s.ř. (a contrario). 22. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy žalobě vyhověl a uložil žalovanému uhradit dlužnou částku. 23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 63 626 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 63 026 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé).