59 C 275/2022-27 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 340,34 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tak, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalovanému částku 20 000 Kč dne [datum] převodem na bankovní účet. Žalovaný se tak bezdůvodně obohatil a měl částku vrátit, neboť smlouva mezi stranami nebyla uzavřena. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalovaný ke dni podání žaloby vrátil částku 7 659,66 Kč, zbývá tedy uhradit částku 12 340,34 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno. 2. Žalovaný podal odpor, ve kterém uvedl, že mezi stranami neprobíhalo žádné jednání, které by předcházelo poskytnutí částky 20 000 Kč. Tato částka má představovat přeplatek, který žalovaný uhradil na jinou smlouvu a byl mu tak vrácen ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. Na základě upozornění vrátil rozdíl ve výši 7 659,66 Kč. Nárok tedy žalovaný neuznává. Žalovaná částka měla vzniknout chybou v systému právní předchůdkyně žalobkyně. 3. První jednání ve věci se konalo dne [datum] v nepřítomnosti žalobkyně dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaný uvedl, že mu vznikl přeplatek ve výši 12 340,34 Kč, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně ho nutila do uzavření další smlouvy a zaslala mu 20 000 Kč, žalovaný tak vrátil rozdíl mezi těmito částkami. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Strany jednaly o uzavření smlouvy o úvěru dne [datum] na částku 20 000 Kč, k jejímuž uzavření nakonec nedošlo (smlouva o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). [příjmení] 20 000 Kč byla poskytnuta žalovanému dne [datum] na jeho bankovní účet (potvrzením o provedení platby). Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], kdy byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dlužné částky (oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] + předžalobní výzva, podacím lístkem). Soud postupoval v souladu s § 132 o.s.ř. 5. Žalovanému se nepodařilo prokázat, že si mohl částku 12 340,34 Kč ponechat, neboť tvořila rozdíl mezi jeho přeplatkem na jiné smlouvě a částku, kterou žalobkyni vrátil, a to i přesto, že byl při jednání poučen dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. o tom, že je povinen taková tvrzení prokázat. Žalovaný však ve lhůtě, kterou mu soud stanovil ničeho netvrdil a neprokazoval a k dalšímu jednání se nedostavil. Soud tedy vycházel z důkazů doložených žalobkyní. 6. Po právní stránce soud posoudil věc dle § 2991 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), který stanoví, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč aniž by došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný vrátil pouze částku 7 659,66 Kč. Žalobkyně má tak dále nárok na vrácení bezdůvodného obohacení v požadované výši. Tvrzení žalovaného, že měl právo si finanční prostředky ponechat, neboť se jednalo o přeplatek na jiné úvěrové smlouvě, se žalovanému nepodařilo prokázat, neboť na poučení soudu žádným způsobem nereagoval. Ohledně příslušenstvím soud postupoval v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne následující po dni, kdy vypršela lhůta k zaplacení stanovená v předžalobní výzvě. Soud tedy uzavírá, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 340,34 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 9. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.