6 C 116/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se svým návrhem datovaným dne 20. 10. 2022, domáhala zaplacení výše uvedené částky spolu s náklady řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 28. 5. 2021 v 5:30 hod. byla zahájena eskorta pohřešované nezletilé [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození] zpět do [anonymizováno] [obec], protože zaměstnanec [anonymizováno] uvedl, že nemá možnost si pro svou svěřenkyni dojet a požádal PČR o její převoz. Nezletilá se nedopouštěla žádného protiprávního jednání, ani na ní k žádnému protiprávnímu jednání nedocházelo. Žalobkyně tedy požadovala uhrazení tohoto převozu, spolu se zákonným úrokem z prodlení a náhradou nákladů řízení po zákonném zástupci nezletilé. Žalovaná pak byla písemně vyzvána k uhrazení této částky, to však neučinila, a žalobkyně se tuto pohledávku splatnou ke dni 6. 9. 2021 rozhodla vymáhat soudní cestou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě nevyjádřily, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Nezletilá [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], byla dne 28. 5. 2021 v 5:30 hod. odvezena PČR do [anonymizováno] [obec], a to z místa OOP [obec] [část obce]. Výše uvedené žalobkyně žalované jako zákonnému zástupci nezletilé vyúčtovala výzvou ze dne 6. 8. 2021 znějící na částku ve výši 563 Kč, která se stala splatnou dne 6. 9. 2021. Žalovaná žalobkyni ničehož neuhradila ani přes její další výzvu ze dne 8. 9. 2022. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce jako vztah dle § 26 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb., zajistí-li policista osobu nezletilou nebo osobu, která není trestně odpovědná, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo školské anebo výchovné zařízení, ze kterého osoba utekla, nebo jiné obdobné zařízení, ve kterém je tato osoba umístěna na základě rozhodnutí soudu anebo na základě souhlasu zákonných zástupců anebo opatrovníka. Zákonný zástupce, opatrovník nebo uvedené zařízení jsou povinni bez zbytečného odkladu zajistit odvoz této osoby z útvaru, v němž je osoba zajištěna. Zajistí-li policie výjimečně převezení osoby sama, má tato osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník povinnost uhradit náklady převozu. Policie zajištěnou osobu, která utekla z výkonu ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo předběžného opatření, převeze na nejbližší záchytné pracoviště diagnostického ústavu, pokud není školské zařízení, z něhož osoba utekla, blíže než toto záchytné pracoviště. Žalobkyně zajistila přepravu [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], zpět do [anonymizováno] [obec], čímž žalovanému vznikla povinnost k uhrazení částky 563 Kč žalobkyni, představující náklady této přepravy. Vzhledem k tomu, že k úhradě částky nedošlo, ač k tomu byl žalovaná dokonce opakovaně vyzvána, ocitla se v prodlení dlužníka dle § 1968 o.z. Jelikož žalovaná v den splatnosti dlužnou částku nezaplatila, dostala se následující den do prodlení se zaplacením ve smyslu § 1968 o.z. spolu s § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., čímž vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení zákonného úroku z prodlení. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 2 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 8. O soudním poplatku bylo rozhodnuto dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve spojení s § 11 odst. 2 písm. a) tamtéž, neb Česká republika, včetně organizačních složek, má osobní exempci z poplatkové povinnosti, avšak v případě, že je procesně plně úspěšná, je žalovaná povinna takový poplatek dle § 2 odst. 3 uhradit.