6 C 54/2022-49 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 12 865,41 Kč s příslušenstvím, a to z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu státní moci žalovaným. Dne 21. 3. 2022 byla žalobkyni doručena žádost společnosti [právnická osoba] na náhradu nemajetkové újmu v penězích, která jí vznikla v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp.zn. [spisová značka], přičemž vyřizujícím soudcem v dané věci byl žalovaný. Předmětný nárok společnosti [právnická osoba] byl žalobkyní vyřízen mimosoudně, a to stanoviskem č.j. [spisová značka], kdy žalobkyně vyplatila předmětné společnosti částku 75 763 Kč, z důvodu shledaných neodůvodněných průtahů způsobených žalovaným. Žalovaný byl rozhodnutím kárného senátu Nejvyššího správního soudu č.j. [číslo jednací], ze dne 22. 1. 2015, shledán vinným, pro nedovolené průtahy v celkem 233 řízeních jím vedených, a to i v případě řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp.zn. [spisová značka], kde byl shledán průtah v délce 18 měsíců. Žalobkyně se po žalovaném v souladu s § 16 a násl. zákona č. 82/1998 Sb., domáhala regresní úhrady podílové částky ve výši 12 865,41 Kč, tj. poměrné částky za 18 měsíců průtahů, když tato částka tato částka nepřevyšuje čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku žalovaného v době uskutečnění průtahů. 2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznával, když zažalovanou částku žalobkyni po podání žaloby uhradil. Žalovaný v minulosti kontaktoval žalobkyni, kdy jí žádal o poskytnutí údajů ohledně spisového materiálu dotčené věci, přičemž žalobkyně na toto nereagovala. Žalovaný tedy po obdržení žaloby navštívil Městský soud v Praze, kde se nachází příslušný spisový materiál, a tam mu nebylo poskytnuto nahlížení do spisu, avšak byla mu poskytnuta sjetina průběhu jednání, z níž dovodil, že jeho pochybení ve věci je zřejmé, a proto předmětnou částku zaplatil, a to i přestože žalobkyně žalovanému nikterak neprokázala úhradu nemajetkové náhrady stran dotčené společnosti. 3. Při jednání konaném dne 10. 3. 2023 se soud pokusil účastníky řízení smířit, avšak ti setrvali na svých stanoviscích. 4. Žalovaný ač řádně předvolán, se k jednání soudu konanému dne 10. 3. 2023 nedostavil, ani včas nepožádal o jeho odročení, soud proto jednal a rozhodl v její nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr: 6. [právnická osoba] v likvidaci, [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ žadatelka“), dne 21. 3. 2022 požádala žalobkyni o předběžné projednání jejího nároku na odškodnění nemajetkové újmu způsobené jí nepřiměřenou délkou řízení vedeného Městským soudem v Praze sp. zn. [spisová značka]. Žadatelka v předmětném řízení požádala o kontrolu stavu řízení, na kterou nebylo stran soudu nikterak reagováno, posléze tak podala stížnost k rukám místopředsedy Mgr. [jméno] [příjmení], která byla shledána důvodnou. Žadatelka se domáhala nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku tohoto řízení ve výši 155 000 Kč (prokázáno žádostí o předběžné projednání nároku žalobkyně společností [právnická osoba] v likvidaci ze dne 21. 3. 2022). Žalobkyně svým stanoviskem ze dne 26. 7. 2022 přiznala žadatelce nárok na zadostiučinění ve výši 75 763 Kč, když dovodila vyřízení věci vedené Městským soudem v Praze pod sp.zn. [spisová značka] trvalo 8 let a 10 měsíců (od 21. 12. 2012 do 12. 10. 2021). Žalobkyně při svých výpočtech vycházela ze základní částky 116 250 Kč, kterou ponížila o 20 % z důvodu skutkové a procesní složitosti, o 5 % s ohledem na chování žalobce a o dalších 10 % s ohledem, že řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy (prokázáno stanoviskem žalobkyně č.j. [spisová značka] ze dne 26. 7. 2020). Zadostiučinění bylo žadatelce vyplaceno dne 28. 7. 2022 (prokázáno likvidační doložkou plnění č.j. [spisová značka] [spisová značka] ze dne 28. 7. 2022 a bankovním výpisem). 7. Žalovaný byl rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2015 shledán vinným, že zaviněným opakovaným porušením svých povinností způsobil neodůvodněné průtahy v řízení v celkem 233 uvedených věcech, mimo jiné i ve věci sp.zn. [spisová značka] vedené u Městského soudu v Praze, a to v délce od 25. 1. 2013 (prokázáno rozhodnutím Nejvyššího správního soudu č.j. [číslo jednací], ze dne 22. 1. 2015). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky ve výši 12 865,41 Kč, když v předmětné věci vedené Městským soudem v Praze pod sp.zn. [spisová značka] byl žalovaný vyřizujícím soudcem v období od 25. 1. 2013 do 4. 8. 2014, a to do 30 dnů ode dne doručení této výzvy žalovanému. Výzva byla žalovanému doručena dne 29. 8. 2022 (prokázáno výzvou k regresivní náhradě úhrady dle § 17 zákona č. 82/1998 Sb., žalobkyně žalovanému ze dne 23. 8. 2022 a doručenkou k výzvě). 8. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr: <i>Dle § 17 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., nahradil-li stát škodu, která vznikla z nezákonného rozhodnutí nebo z nesprávného úředního postupu, na nichž se podílel soudce nebo státní zástupce, nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu pouze tehdy, pokud byla vina soudce nebo státního zástupce zjištěna v kárném nebo trestním řízení.</i> <i>Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 9. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žadatelce vyplatila zadostiučinění ve výši 75 763 Kč za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp.zn. [spisová značka], které trvalo 106 měsíců. Žalovaný jako soudce byl shledán vinným z kárného provinění způsobeného neodůvodněnými průtahy mimo jiné ve spise vedeném Městským soudem v Praze pod sp.zn. [spisová značka], a to v období od 25. 1. 2013 do 4. 8. 2014. Byl tedy splněn zákonný předpoklad dle § 17 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. v tomto časovém rozsahu a žalobkyni tak vzniklo právo po žalovaném požadovat příslušnou část regresivního nároku, když žalovaný se na nesprávném úředním postupu podílel a byla v tomto případě shledán vinným v rámci kárného řízení. 10. Ohledně výše regresivního nároku soud vycházel z částky, která byla žadatelce přiznána stran žalobkyně, když si je soud vědom rozhodnutí vydané žalobkyní soud není vázán a žalovanému je zachována možnost uplatnění všech námitek, jež by mohl uplatnit vůči poškozenému v původním řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka] ze dne 25. 3. 2019). Žalovaný nicméně v řízení před soudem výši nároku nikterak nerozporoval a svoji vinnu přiznával, pouze argumentoval tím, že předmětnou částku již žalobkyni uhradil. Žalobkyně žadatelce vyplatila částku 75 763 Kč za celkem 106 měsíců dlouhé řízení. Žalovaný se na řízení podílel v části období od 25. 1. 2013 do 4. 8. 2014, přičemž se jedná o období cca 18 měsíců. Přiznala-li žalobkyně za 106 měsíců žadatelce nárok ve výši 75 763 Kč činí poměrná část za jeden měsíc částku 714,75 Kč. Vynásobíme-li částku 714,75 Kč osmnácti (jedná se o podíl žalovaného) dostaneme částku 12 865,50 Kč, přičemž žalobkyně po žalovaném žádala regres ve výši 12 865,41 Kč, čímž je soud vázán. 11. Soud nemohl přisvědčit argumentaci žalovaného, že žalovanou částku uhradil po zahájení řízení, když žalovaný soudu tato svá tvrzení nikterak neprokázal. K jednání soudu konanému dne 10. 3. 2023 se nedostavil, a tak se sám připravil o možné poučení soudu v souladu s § 118a odst. 3 o.s.ř. 12. Jelikož žalovaný dlužnou částku na výzvu žalobkyně doručenou mu dne 29. 8. 2022 ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení nezaplatil (splatnost nastala dne 28. 9. 2022), dostal se ode dne 29. 9. 2022 do prodlení a žalobkyni vzniklo právo po žalovaném požadovat v souladu s § 1970 o.z. též zákonný úrok z prodlení, jehož výše byla stanoveno dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě v celém rozsahu vyhověl. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 1