8 C 193/2023-32 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne 7. 11. 2022 domáhala zaplacení částky 62 466,98 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný dne 5. 9. 2007 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, s [právnická osoba], smlouvu o kontokorentním úvěru. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 4. 1. 2005 smlouvu o sporožirovém účtu, kterou byl zřízen účet č. [bankovní účet]. Žalovaný smlouvu porušil, nepovoleně přečerpal sjednanou výši kontokorentu, na účtu tak vznikl nepovolený debet ve výši 67 575,17 Kč. Pohledávka byla zesplatněna ke dni 2. 11. 2020. Pohledávka pak byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 2. 2021, což bylo žalovanému oznámeno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud nařídil ústní jednání na 28. 8. 2022. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy. 5. Ze smlouvy o sporožirovém účtu soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba] (banka) a žalovaným dne 4. 1. 2005, smlouvou byl zřízen sporožirový účet č. [bankovní účet], práva a povinnosti stran se řídí Všeobecnými obchodními podmínkami banky. 6. Z Všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že na sporožirový účet mohou být navázány další produkty a služby (bod [číslo]). 7. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba] (banka) a žalovaným dne 5. 9. 2007. [příjmení] se zavázala poskytnout žalovanému na sporožirovém účtu č. [bankovní účet] kontokorent do výše 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal platit úrok ve výši 15,90 % ročně a splatit celý kontokorent do dne 16. 8. 2008. Žalovaný se zavázal nepřekročit výši kontokorentu, při jeho překročení je banka oprávněna kontokorent zesplatnit. 8. Z ceníku a přehledu umořování dluhu soud zjistil, že pohledávka za žalovaným činila částku 66477,56 Kč, žalovaný zaplatil částku 35 000 Kč, stále mu zbývá uhradit částku 62 466,98 Kč. 9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek a jejích příloh, oznámení o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti [právnická osoba], na společnost [právnická osoba], což bylo žalovanému oznámeno. 10. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je nástupnickou společností po společnosti [právnická osoba], která zanikla ke dni 24. 8. 2022. 11. Z výpisů z účtu č. [bankovní účet] a výzvy spořitelny soud zjistil, že konečný zůstatek účtu je ve výši – 66 477,56 Kč, ke dni 1. 11. 2020 došlo ke zrušení kontokorentu a dne 2. 11. 2020 byla pohledávka převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Dlužná částka se skládala z nepovoleného přečerpání ve výši 66 477,56 Kč a řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši 1 097,61 Kč. 12. Z předžalobní upomínky a podacího archu pošty soud zjistil, že žalobkyně poslala žalovanému předžalobní upomínku dne 27. 9. 2022. 13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním. Dne 4. 1. 2005 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o sporožirovém účtu, kterou byl zřízen účet č. [bankovní účet], a dne 5. 9. 2007 smlouvu o kontokorentním úvěru. Žalovanému byl poskytnut kontokorent ve výši 60 000 Kč, který žalovaný přečerpal. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil po písemném kontaktování ze strany žalobkyně, ani po zaslání předžalobní upomínky. 14. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu s odkazem na citovaná zákonná ustanovení posoudil soud věc po právní stránce takto: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 5. 9. 2007 smlouvu o úvěru v souladu ustanoveními § 497 obchodního zákoníku, kdy podle § 3028 odst. 3 o. z. se jedná o vztah vzniklý před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Žalovanému byl poskytnut kontokorent ve výši 60 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit a platit úroky z prodlení ve výši 15,90 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 11. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni dle § 1879 o. z. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, čímž se dostal dle § 1968 o.z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném i zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Postoupení pohledávky a vznik úroku z prodlení soud posoudil dle § 3028 odst. 1 o. z. 17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 281,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 499 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 62 466,98 Kč sestávající z částky 3 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh na zahájení řízení, účast na jednání dne 28. 8. 2023) a z částky 1 810 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 870 Kč ve výši 2 912,70 Kč. 19. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.