8 C 195/2023-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 3 o. s. ř. 2. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl v důsledku toho, že žalobce poskytoval žalované služby – o ekonomické činnosti mezi účastníky svědčí vystavené faktury, které následně byly žalovanou řádně a včas uhrazeny. Dne 20.1.2023 uzavřeli účastníci dohodu o uznání dluhu v níž žalovaný uznal dluh vůči žalobci ve výši 113 841,12 Kč. Žalovaný dluh částečně ve výši 50 000,29 Kč uhradil. Celková jistina je 54 400,83 Kč a a kapitalizovaný úrok 9 440 Kč. Tato částka však zůstala neuhrazena, a to i po zaslání předžalobní upomínky. 3. Při ústním jednání dne 4.10. 2023 žalovaný uznal dluh co do důvodu a výše. 4. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. soud rozhodne rozsudkem pro uznání tehdy, uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok, který je proti němu žalobou uplatňován. Dle § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Dle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodne soud rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6 o. s. ř.). 5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud žalovaná dlužnou částku nezaplatila, dostala se následující den do prodlení se zaplacením ve smyslu § 1968 o.z. Podle ustanovení § 1970 o.z. tak vzniklo žalobci právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 144 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 720 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 54 400 Kč sestávající z částky 3 300 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 400 Kč ve výši 3 024 Kč Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobce.